Pokud se nechá přemluvit, už na podzim by mohl na východním kraji Prahy kopat okresní přebor za Sokol Šestajovice. Po téměř třiceti letech by se v jednom týmu sešel se starším bráchou Jirkou, což ho vždycky lákalo.
Každý jeho zápas by byl svátkem, ať by se objevil v Hrusicích, Zelenči nebo ve Škvorci. Všude by se tlačily davy lidí kolem zábradlí, protože vidět toho fotbalového machra v akci se nepoštěstí každý den.
On však už nikdy nezažije to, co se chystá na sobotní odpoledne.
Tomáš Rosický se rozloučí.
Naposledy zamává vyprodané Letné a projde špalírem výjimečných gratulantů.
„Právě takovou rozlučku si zaslouží. Velkolepou. Protože nikdo nehrál fotbal jako Rosa,“ poklonil se Pavel Nedvěd, sám držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu planety.
„Slušelo by se, aby každý člověk, který má rád fotbal, přišel a Tomášovi zatleskal,“ dodal Jaromír Bosák, který bude benefiční zápas komentovat pro Českou televizi. Bohužel všichni přijít nemohou, protože všechny lístky se vyprodaly během pár hodin. I podle toho pochopíte, jaká persona se loučí.
Výkop? 17.00.
Skluzy neuvidíte, tvrdším soubojům se hráči schválně vyhnou a tempo bude prázdninové, i tak by utkání klidně mohlo trvat déle než domluvených 2x35 minut. Sejde se totiž exkluzivní společnost včetně světového šampiona Cesca Fábregase nebo vicemistra světa Robina van Persieho.
„Tuším, že to bude velký nápor na moje nervy. Snad se mi nepodlomí kolena,“ usmál se ten, komu bude sobota patřit.
Do Prahy pozval parťáky, se kterými hrával ve Spartě, v národním týmu, v Dortmundu i v Arsenalu. Podle toho vypadají soupisky.
Tým Česka: Čech, Baroš, Koller, Poborský, Grygera, Sivok, Jankulovski, Novotný, Galásek.
Tým světa: Fábregas, Van Persie, Gibbs, Sagna, Dedé, Flamini, Sahin, Evanílson, Hleb, Benajun, Clichy.
Co jméno, to excelentní vizitka.
Trenérem zahraničního výběru měl být Arsene Wenger, ale omluvil se. K tomu českému se posadí legendární Karel Brückner, pod kterým Rosický prožil nejkrásnější reprezentační roky.
S ÚPLNĚ PRVNÍM DRESEM. Tomáš Rosický na stadionu Sparty poté, oznámil konec kariéry.
„Tomáš byl geniální fotbalista, jeho hra byla jako umění. Říkalo se, že nemá silnou mentalitu, ale to vůbec není pravda, protože on svou sílu projevoval na hřišti. Nebyl žádný vůdce kabiny, nemusel nic říkat, on hrál. A bralo to celé mužstvo. Tomáš byl velitel na hřišti,“ prohlásil Brückner.
Bohužel podstatnou část kariéry Rosickému ukradla všemožná zranění. Jen prokletá šlacha pod kolenem mu vzala půldruhého roku. Nakonec to bylo právě bolavé tělo, které sparťanského patriota dotlačilo, aby těsně před vánočními svátky oznámil: „Končím! Dřív mě tělo taky neposlouchalo, ale všechno přebila hlava. Ta chtěla hrát fotbal dál. Teď už ne. Šel jsem si totiž zaběhat a byl jsem hotovej. A při představě, že mě čeká sedmitýdenní zimní příprava, jsem si řekl, že to už dávat nechci.“
Víceméně od té doby se chystá benefice, která v českých podmínkách nemá obdoby.
Pořadatelé proměnili letenský stadion v Rosického muzeum, takže by se měli bavit i lidé, na které nezbyly lístky. Sponzor Puma bude rozdávat mozartovské paruky, aby připomněl špílmachrovu přezdívku.
