Závěr o směřování dotací zveřejnil v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v tiskové zprávě. Hodnocení projektů žadatelů o dotace je podle úřadu a jím zpracované prověrky neprůhledné. Ministerstvo zemědělství, které peníze z programu rozděluje, výtky popírá a tvrdí, že velké podniky nezvýhodňuje.
NKÚ se při kontrole zaměřil na rozdělování peněz z opatření Spolupráce v Programu rozvoje venkova v programovacím období 2014 až 2020. Dotace mají posílit výzkum, rozvoj a inovace v zemědělství a také pomoci malým a středním podnikům. „Z připravených 3,8 miliardy korun resort vyčlenil více než 2,8 miliardy na jednu konkrétní oblast - podporu vývoje při zpracování zemědělských produktů, kde většinu schválených žadatelů o dotace představovaly velké potravinářské firmy,“ sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner.
Ministerstvo potvrdilo, že z podpořených žádostí ve zmíněné oblasti tvoří projekty malých a středních podniků jen menšinu - zhruba 30 procent. „Je logické, že organizačně zvládnout spolupráci s výzkumnými organizacemi jsou schopny spíše větší podniky,“ sdělilo v reakci na kontrolu tiskové oddělení ministerstva.
Peněz na výzkum jde žalostně málo
V oblasti podpory vývoje při zpracování zemědělských produktů také ministerstvo podle NKÚ nastavilo pro žadatele příznivější podmínky než v ostatních oblastech. O peníze mohou žádat opakovaně a nebyla stanovena horní hranice peněz, které mohou získat. Dotace firmy používají na nákup strojů či stavby, zatímco výdaje na výzkum byly zanedbatelné - ze 46 prověřených projektů představovaly jen asi jedno procento. „Což je zarážející s ohledem na to, že podpora vědy a výzkumu je jeden z hlavních důvodů, proč ministerstvo tyto dotace rozděluje,“ doplnil mluvčí NKÚ.
Ministerstvo to popírá. „Klíčovým cílem je převedení výsledku výzkumu do praxe, což má vést k větší konkurenceschopnosti. K tomu je zapotřebí i nákup nových technologií a strojů,“ sdělilo tiskové oddělení.
Velké firmy v Programu rozvoje venkova nejsou podle ministerstva zvýhodněny. Podle NKÚ se ale nedaří podporovat malé a střední podniky. „Jedním z důvodů jsou například složité dotační podmínky pro některé oblasti, kvůli kterým nebyly žádosti o dotace schváleny. V jiných oblastech, které vybralo ministerstvo k podpoře, zase žadatelé nemají o dotace zájem,“ uvedl Kešner. Ministerstvo oznámilo, že analyzuje příčiny nízkého zájmu a chce upravit podmínky, aby motivovaly i menší podniky.
Čtyři firmy Agrofertu, který premiér Andrej Babiš převedl do svěřenských fondů, takto během tří let získaly 614 milionů korun. Vyplývá to z přehledů Státního zemědělského intervenčního fondu, který dotace vyplácí.
Nedostatky má podle kontrolorů i schvalování dotací
Pro posuzování projektů vytvořilo ministerstvo komise, ale rozhodnutí komisí nelze přezkoumat, znám je jen výsledek. Odvolání některých neúspěšných žadatelů navíc posuzovala stejná komise, která původně rozhodla o tom, že dotaci nedostanou. Podle ministerstva jsou výsledky transparentně zveřejněny na internetu a žadatel je o důvodech zamítnutí informován.
NKÚ také uvedl, že má čerpání dotací zpoždění. Ke konci roku 2017 proplatilo ministerstvo jen pět projektů dohromady za 186 milionů. „Teď je potřeba začít pracovat na tom, aby se situace změnila. Jsme přibližně v polovině programového období a ještě není pozdě, s tím něco dělat,“ řekl člen NKÚ Pavel Hrnčíř, který kontrolu vedl. Podle ministerstva však patří Program rozvoje venkova z hlediska čerpání k nejlepším.
V oblasti podpory vývoje při zpracování zemědělských produktů také ministerstvo podle NKÚ nastavilo pro žadatele příznivější podmínky než v ostatních oblastech. O peníze mohou žádat opakovaně a nebyla stanovena horní hranice peněz, které mohou získat. Dotace firmy používají na nákup strojů či stavby, zatímco výdaje na výzkum byly zanedbatelné - ze 46 prověřených projektů představovaly jen asi jedno procento. „Což je zarážející s ohledem na to, že podpora vědy a výzkumu je jeden z hlavních důvodů, proč ministerstvo tyto dotace rozděluje,“ doplnil mluvčí NKÚ.
„Naproti tomu podporovat malé a střední podniky se nedaří. Jedním z důvodů jsou například složité dotační podmínky pro některé oblasti, kvůli kterým nebyly žádosti o dotace schváleny. V jiných oblastech, které vybralo ministerstvo k podpoře, zase žadatelé nemají o dotace zájem,“ uvedl Kešner.
Nedostatky má podle kontrolorů i schvalování dotací. Pro posuzování projektů vytvořilo ministerstvo komise, ale rozhodnutí komisí nelze přezkoumat, znám je jen výsledek. Odvolání některých neúspěšných žadatelů navíc posuzovala stejná komise, která původně rozhodla o tom, že dotaci nedostanou.
Navíc má podle NKÚ čerpání dotací zpoždění. Ke konci roku 2017 proplatilo ministerstvo pouhých pět projektů v celkové hodnotě 186 milionů. „Teď je potřeba začít pracovat na tom, aby se situace změnila. Jsme přibližně v polovině programového období a ještě není pozdě, s tím něco dělat,“ řekl člen NKÚ Pavel Hrnčíř, který kontrolu vedl.
