Posed za tři sta tisíc? Nehospodárné, kritizuje kontrolní úřad dotace

  10:29aktualizováno  10:29
Dotace na podporu lesnictví v letech 2011 až 2016 byly nehospodárné, jejich pravidla nenutila příjemce dosáhnout nejvýhodnějších cen. V některých případech byly postaveny posedy za tři sta tisíc korun, za opravu metru lesní cesty po kalamitě se platilo i třináct tisíc, upozorňuje Nejvyšší kontrolní úřad.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřoval, jak ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a některé krajské úřady vybíraly a hodnotily žádosti o dotace. Ministerstvo se závěry úřadu nesouhlasí, některá doporučení ale v současném programovém období využilo.

Nedostatky kontroloři odhalili u Programu rozvoje venkova na období 2007–2013. Ministerstvo v něm podle NKÚ v některých případech nestanovilo finanční strop pro jednotlivé druhy výdajů. Nastavilo také míru dotací na sto procent, a žadatel se tak na výdajích nemusel vůbec finančně podílet.

Například jeden ze žadatelů chtěl dotaci na vybudování pěti pozorovatelen zvěře. Na jednu z těchto pozorovatelen získal 348 tisíc korun, na každou další dostal 295 tisíc korun. „Tím, že chyběl limit pro způsobilé výdaje a dotace pokryla veškeré náklady projektu, nemusel se žadatel vůbec zabývat cenou pozorovatelen,“ uvedl NKÚ. Cena posedu se přitom pohybuje maximálně do třiceti tisíc korun, většinou se ale dá sehnat i výrazně levněji.

Jeden metr stezky za třináct tisíc, druhý za tři

Ministerstvo podle kontrolorů nestanovilo ani limity pro výdaje na obnovu lesů po kalamitách. V jednom případě tak platilo třináct tisíc korun za opravu metru lesní cesty. Ovšem pokud byla rekonstrukce financována sice ze stejného programu, ale se stanoveným limitem, byla cena zhruba tři tisíce korun za jeden metr. V obou případech přitom šlo o dva navazující úseky cesty ve stejné lokalitě a peníze získal ten samý příjemce. „Problematické bylo i to, že žadatel nemusel předkládat fotografie vzniklých škod nebo jiné důkazy. Nemusel dokládat ani to, jak rozsáhlé části lesních pozemků byly zničeny, stejně jako neměl povinnost doložit výši škod,“ uvedl NKÚ.

Ministerstvo ale se závěry NKÚ nesouhlasí. Zdůraznilo, že NKÚ nehovoří o zneužití fondů a sděluje, že systém financování lesnických opatření je funkční a účelný. Stoprocentní míra podpory je o podobných projektů podle ministerstva adekvátní a v souladu s evropskou legislativou. V případě obnovy lesů po povodních jde prý o projekty, kdy byla třeba stržena celá cesta ve svahu, nebo byl zničen propustek při přechodu cesty přes potok. „Z tohoto vyplývá, že je cena opravy daného úseku cesty včetně preventivního zvýšení kapacity propustku mnohonásobně vyšší než běžná oprava cesty v neporušeném terénu,“ sdělilo ČTK ministerstvo.

V současném programovém období ale ministerstvo některá doporučení NKÚ použilo. U investičních lesnických opatření chce hospodárnost projektů zajistit nižší, padesátiprocentní mírou podpory, nastavením maximálních limitů pro způsobilé výdaje a aktualizací metodiky výběrových řízení.

Ministerstvo podle NKÚ nedosáhlo plánovaného cíle v opatření Platby v rámci NATURA 2000 v lesích, které mělo zalesnit původně 37 tisíc hektarů. „Kvůli složitosti administrace, nastavení podmínek a dlouhé době čekání na vyplacení dotace využilo této podpory jen jednadvacet žadatelů, zalesněno tak bylo jen patnáct set hektarů plochy,“ sdělili kontroloři.

Podle ministerstva ovšem nešlo o zalesnění, ale o zachování lesních porostů s významnou ekologickou hodnotou. Do opatření mohly být zařazeny pouze cenné listnaté porosty v mýtním věku, kdy nejčastěji dochází k jejich nahrazení méně cenným, například smrkovým porostem. Tím se snížila možná plocha podpory. „Toto konkrétní zacílení a jednoznačně efektivní využití finančních prostředků požaduje i Evropská komise,“ uvedlo ministerstvo.

U příjemců dotací pak kontrola ukázala, že jeden z nich uvedl nepravdivé informace o projektu. SZIF to nezjistil a dotaci vyplatil. Tím se podle NKÚ dopustil porušení rozpočtové kázně ve výši téměř 9,5 milionu korun. SZIF podle vyjádření ministerstva zahájí řízení o vrácení dotace.

Peníze z programů rozvoje venkova a příspěvky z národních zdrojů by měly společně přispívat k naplňování vize a strategie lesního hospodářství. Hlavním strategickým dokumentem byl Národní lesnický program pro období do roku 2013. „Do konce kontroly jej MZe neaktualizovalo a jeho dopady nevyhodnotilo,“ dodal NKÚ.

„Vývoj stavu lesů a lesního hospodářství je pravidelně monitorován a hodnocen prostřednictvím Národní inventarizace lesů a na základě mnoha dalších zdrojů informací, které jsou každoročně shrnuty a publikovány ve Zprávě o stavu lesů a lesního hospodářství České republiky,“ uvedlo ministerstvo. Vznikly prý i další koncepční dokumenty.

Autor:

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Inspekce zveřejnila tři restaurace s podivným původem hovězího masa

Ilustrační snímek

Od propuknutí kauzy s nevyhovujícím hovězím polským masem provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI)...

Zaplatil letenku, ale letěl jenom kus cesty. Lufthansa ho za to žaluje

Zaměstnanci pobočka letecké společnosti Lufthansa na letišti ve Frankfurtu

Německá letecká společnost Lufthansa žaluje jednoho ze svých pasažérů. Nelíbí se jí, že cestující ve snaze získat...

Máme o 30 procent hostů méně, podáme dvě žaloby, říká restauratér Moťovský

Restaurace U Moťáka v pražském Karlíně. (7. února 2019)

Pražská restaurace U Moťáka se chystá na dvojitou odvetu za to, že se její jméno objevilo v kauze dovozů pochybného...

Ta železnice je zelená katastrofa. Vraťte miliardy, žádá Trump Kalifornii

Ilustrační snímek

Prezident Donald Trump a guvernér Kalifornie Gavin Newsom se ve středu dostali do sporu na Twitteru kvůli masivnímu...

Konec kšeftů. Stát se rozhodl, že si dálnice bude opravovat sám

Ilustrační snímek

Během následujících deseti let postupně zmizí z dálnic sypače a pluhy soukromých firem. Stát se totiž rozhodl, že...

Další z rubriky

Zdraví jednoho Čecha stojí ročně přes 36 tisíc, sám nejvíc zaplatí za léky

Ilustrační snímek

Zdravotní péče v Česku stála v roce 2017 v průměru přes 36 500 korun na jednoho obyvatele, přitom v roce 2010 to bylo o...

Českem se šíří prašivé dluhy. Roste počet firem, které přestaly splácet

peníze, ilustrace

Na trhu dluhopisů přibývají firmy, které si půjčily od drobných investorů peníze na další rozvoj a nyní jim je nechtějí...

Dopady boje s hazardem: obce přišly o 1,1 miliardy na daních z automatů

Ilustrační snímek

I když stát vybírá na dani z hazardu rok od roku více, mnoha obcím tyto příjmy klesly. Mohou za to zejména přísnější...

Najdete na iDNES.cz