V Izraeli patří den připomínky holokaustu k nejsmutnějším v roce. Kavárny a zábavní podniky zůstávají zavřeny, pořádají se vzpomínkové akce. Rozhlasové a televizní stanice vysílají pořady a dokumenty s tematikou druhé světové války a vraždění Židů.
Státní ceremoniál začal již ve středu večer v památníku Jad Vašem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu varoval Írán, aby „netestoval odhodlání Izraele“. „Události posledních dní nás naučily, že postavit se zlu a agresi je posláním každé generace,“ uvedl Netanjahu před stovkami přítomných z řad přeživších holokaust, jejich rodin, izraelských politiků i diplomatů.
„Viděli jsme syrské děti zabité chemickými zbraněmi a naše srdce pohled na ty děsivé snímky hluboce zasáhl,“ dodal. Holokaust podle něj ukázal, že „vražedné zlo“, kterému se nikdo nepostaví, „se rychle šíří a postupně ohrožuje lidstvo“.
„I dnes nás ohrožuje vražedný režim, ohrožuje mír na celém světě. Tento režim výslovně prohlašuje, že má v úmyslu nás, židovský stát, vyhladit,“ prohlásil Netanjahu s odkazem na Írán.
Ve čtvrtek odpoledne si oběti holokaustu připomnělo také Polsko, kde se uskutečnil tradiční Pochod živých. Jubilejního třicátého pochodu se zúčastnili i polský prezident Andrzej Duda a jeho izraelský protějšek Reuven Rivlin.
Pochod odkazující na nacistické pochody smrti, které museli podstupovat vězni z koncentračních táborů na konci války, začal v bývalém osvětimském táboře číslo jedna a vedl do tábora číslo dva v Březince. Koná se každoročně od roku 1988 dva týdny v průběhu dubna a května, bezprostředně po svátku Pesach.
Právě kvůli hrůzám holokaustu jsou nyní vztahy mezi Polskem a Izraelem velmi napjaté. Polská vláda totiž navrhla zákon, který trestá připisování jakékoli odpovědnosti za holokaust Polákům. Zakázat chce například používání pojmů jako „polský koncentrační tábor“.
Tvrdí, že tím jen brání historickou pravdu, podle Izraele se tím však Poláci zbavují své části odpovědnosti za smrt milionů Židů a dalších obětí nacismu. Polský premiér Mateusz Morawiecki se poté v Mnichově snažil nový zákon hájit a vyvolal další mezinárodní pobouření. V rozhovoru s izraelským novinářem prohlásil, že odpovědnost nesli i někteří Židé. Izraelští politici ho obvinili z antisemitismu.
Darujte nám své věci z války, vyzval památník přeživší
Při holokaustu zahynula až třetina všech Židů. Po válce, v roce 1948, vznikl Izrael, kam se uchýlily tisíce lidí, kteří válečné hrůzy přežili. Památník Jad Vašem nyní podle agentury Reuters znovu vyzval přeživší a jejich rodiny, aby muzeu darovali jakékoli předměty z válečné doby, které by se jinak mohly dostat do zapomnění.
Svou iniciativu památník zahájil již v roce 2011 a od té doby muzeum nasbíralo asi 124 tisíc předmětů od 11 tisíc lidí, uvedl mluvčí Jad Vašem Simmy Allen. „Měli jsme pocit, že musíme tyto artefakty zachránit dřív, než by mohly zmizet,“ dodal. Podle památníku žije nyní v Izraeli necelých 80 tisíc lidí, kteří přežili holokaust.
Polský premiér zmínil židovské viníky holokaustu, naštval tím Izraelce |
Součástí sbírky je například i část oděvu, kterou si jeden z bývalých vězňů z německého pracovního tábora vyrobil z padáku, nebo pruhovaný plášť, který měl doma jeden z přeživších z tábora v Dachau až do své smrti. Nyní Jad vašem opět veřejnost vyzývá, aby jim svěřila předměty z doby holokaustu. Minulý rok takto muzeum získalo přes 800 artefaktů.
„Nic neodmítáme. Všechno je zapsáno do katalogů a buď si předmět ponecháme, nebo, jestliže si ho rodina chce nechat, jen vše zdokumentujeme,“ uvedl mluvčí Allen.
Mnozí lidí věří, že vzpomínkové předměty dostanou v muzeu mnohem lepší péči a zůstanou tak zachovány pro další generace. „Jedna žena nám darovala panenku, kterou mělo v té době její dítě,“ popsal Simmy Allen. Pouze po muzeu chtěla, aby jí dovolilo přijet do Jad Vašem několikrát ročně a hračku vidět.
