Doporučujeme

Norská běžkyně Marit Björgenová se raduje z druhého místa, které vybojovala ve...

Norská běžkyně Marit Björgenová se raduje z druhého místa, které vybojovala ve skiatlonovém závodě na 15 kilometrů. (10. února 2018) | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Björgenová už je nejúspěšnější zimní olympioničkou, ale může získat i víc

  • 3
Jeden rekord už překonala, další propásla. A na ten nejblyštivější má Marit Björgenová dál políčeno. Norská běžkyně na lyžích se druhým místem v sobotním skiatlonu stala nejúspěšnější ženou v historii zimních olympijských her. Má jedenáct medailí, což se nikomu jinému nepodařilo.

Na hrách v Pchjongčchangu byla rozdělena teprve první medailová sada a už se přepisovaly tabulky olympijských rekordů. Marit Björgenová získala svoji 11. olympijskou medaili.

„Ukázala jsem, že se se mnou musí pořád ještě počítat. V mém věku to potěší. Pořád ještě jsem tady, i na svých posledních hrách jsem získala medaili,“ smála se 37letá šampionka.

Žádná žena ještě na zimních hrách na takovou bilanci nedosáhla. Dosud se s Björgenovou dělily o první místo další dvě slavné běžkyně: Raisa Smetaninová z Ruska a Stefania Belmondová z Itálie.

Marit Björgenová

Narozena 21. 3. 1980

Největší úspěchy: šestinásobná olympijská vítězka, osmnáctinásobná mistryně světa, čtyřnásobná vítězka Světového poháru.

Olympijské medaile (6-4-1): 2002 (Salt Lake City) - stříbro (štafeta); 2006 (Turín) - stříbro (10 km klasicky); 2010 (Vancouver) - 3x zlato (sprint, skiatlon a štafeta), stříbro (30 km klasicky) a bronz (10 km volně); 2014 (Soči) - 3x zlato (skiatlon, sprint dvojic a 30 km volně); 2018 (Pchjongčchang) - stříbro (skiatlon).

Norská legenda se od nich stříbrnou medailí odpoutala.

Pchjongčchang je její pátou olympiádou. Hned při svém prvním startu v Salt Lake City v roce 2002 získala stříbro ve štafetě, a pak vystoupala výše - ke zlatým medailím, k individuálním úspěchům.

Momentálně jí patří šest zlatých, čtyři stříbrné a jedna bronzová medaile. A protože hry teprve začínají, dá se čekat útok na další rekordy.

Jeden unikát však už šampionce utekl. Po dvou zlatých skiatlonech z Vancouveru a Soči se mohla stát první osobností v historii klasického lyžování, která by vyhrála třikrát stejnou olympijskou disciplínu. V tom jí však zabránila švédská soupeřka Charlotte Kallaová, která si tentokrát zlato urvala pro sebe.

„Charlotte byla silnější, jsem spokojena i se stříbrem,“ řekla.

Před sebou má ještě další zajímavě rozehrané partie. „Jsem tady, abych vyhrávala medaile,“ nezakrývá.

Pokud ovládne jakýkoliv závod, stane se nejstarší ženskou vítězkou v dějinách ZOH. Tento titul zatím patří německé sáňkařce Sylke Ottové, které při triumfu v Turíně v roce 2006 bylo 36 let. Seveřanka už loni v březnu oslavila sedmatřicátiny.

Ještě větší senzací by však bylo, pokud by zvítězila dvakrát. Tím by totiž vyrovnala absolutní rekordy v počtu vítězství na zimních olympiádách, o které se dělí její krajané a osminásobní zlatí medailisté: biatlonista Ole Einar Björndalen a běžec na lyžích Björn Dählie.

Osmnáctinásobná mistryně světa má ještě v Pchjongčchangu dost příležitostí, aby svůj historický zápis vylepšila. Běžkyně ještě čeká pět závodů a přinejmenším ve štafetě a na dvou delších distancích bude Björgenová patřit mezi favority. Svým slavným krajanům se může nejen vyrovnat, mohla by je i překonat.

Medailové rekordmanky ZOH

Marit Björgenová (Norsko, běh na lyžích): 2002-2018, bilance 6-4-1, celkem 11
Raisa Smetaninová (SSSR/SNS, běh na lyžích): 1976-1992, 4-5-1, 10
Stefania Belmondová
(Itálie, běh na lyžích): 1992-2002, 2-3-5, 10
Ljubov Jegorovová
(SNS/Rusko, běh na lyžích): 1992-1994, 6-3-0, 9
Claudia Pechsteinová
(Německo, rychlobruslení): 1992-2006 5-2-2, 9
Uschi Dislová
(Německo, biatlon 1992-2006, 2-4-3, 9


Olympijské hry Paříž 2024

Letní olympijské hry v roce 2024 se uskuteční v Paříži od pátku 2. srpna do neděle 18. srpna 2024. Francouzská metropole už OH hostila v letech 1900 a 1924. Poprvé se zde bude soutěžit o olympijské medaile v breakdance, naopak z programu byly vyřazeny karate, baseball a softbal.