Orange Shark
Významné úspěchy zaznamenal podnik Tianjin Sublue Ocean Science & Technology založený v roce 2013. Za svou poměrně krátkou existenci se mu podařilo vyvinout několik robotů a AUV (Autonomous Underwater Vehicles). K jeho nejnovějším výrobkům patří modulární systém Orange Shark, který může být upraven jak k vědeckým, tak i k vojenským účelům. Orange Shark dokáže vyhledávat a odstraňovat námořní miny či provádět oceánografický výzkum.
V předním modulu Orange Sharku (v protiminové verzi) najdeme vysokofrekvenční sonar s krátkým dosahem, jenž AUV pomáhá vyhýbat se překážkám, a akustický modem sloužící k podvodní komunikaci. Tlakový modul se skládá z několika zátěžových nádrží a umožňuje přesnou kontrolu hloubky. Poslední modul v přední části obsahuje rádiový vysílač, jehož součástí jsou antény pro družicovou komunikaci a pro připojení k satelitnímu polohovému systému Beidou.
Směrem k zadní části plavidla jsou umístěny moduly obsahující užitečné zatížení, palivo, motor a kontrolní systémy. Užitečné zatížení se skládá ze dvou sonarů speciálně vyvinutých k odhalování předmětů ve tvaru min. Podle požadavků zákazníka je možné přidat i další systémy.
Poslední část tvoří pohonná jednotka společně s řídicími systémy. Obsahuje elektromotor, který pohání lodní šroub se čtyřmi lopatkami. Kontrolní systémy se skládají v první řadě ze stabilizátoru, kormidel a aktuátorů.
Podle informací společnosti Tianjin Sublue je Orange Shark dva metry dlouhý, má průměr 20 cm a v základní výbavě je jeho hmotnost 65 kg. V případě dodání s nadstandardními moduly může jeho délka dosáhnout až 2,4 m a hmotnost 80 kg. V maximálně pětihodinovém nepřetržitém provozu dokáže sestoupit do hloubky 250 m a pohybovat se rychlostí tři uzly. Maximální délku nasazení může výrobce na přání zákazníka prodloužit instalací baterií s vyšší kapacitou.
Lanshui 2000
Firma Zhonghai Lanshui Automation Equipment se zabývá vývojem AUV Lanshui 2000 (240 kg), které se může ponořit do hloubky dvou kilometrů.
Průměr Lanshui 2000 je 32,4 cm a délka se bude pohybovat mezi 3,2 a 4 m. V základní výbavě má být součástí přední části plavidla senzor pro měření teploty a hloubky a také sonar. Pohonná jednotka bude napájena bateriemi o kapacitě 5 kWh či 10 kWh, jež umožní nepřetržitý provoz zařízení po dobu 20, respektive 50 hodin.
Počítá se i s pokročilou technologií, jako je zařízení s vázanými náboji CCD (Charge-Coupled Device), akustický Dopplerův snímač a navigační systémy. Integrovaný stěžeň poskytne možnost připojení k družicovým polohovým systémům Beidou, GLONASS a GPS a též wi-fi. V řídicí jednotce nebudou chybět procesory k obsluze užitečného zatížení a celého plavidla stejně jako záložní zdroje energie pro nejdůležitější systémy.
Video: SeaWing 1000
Sea Wing
Spolupráce mezi Šen-jangským institutem pro automatizaci při Čínské akademii věd a společností Tianjin Sublue vedla k výrobě podvodních kluzáků řady Sea Wing (čínský Hayi). Ačkoliv se první informace o Sea Wingu objevily až v roce 2011, vývoj kluzáku podle zpravodajské společnosti Jane’s začal již v roce 2003.
Plavidla rodiny Sea Wing se tvarem připomínajícím torpédo s dvěma křídly podobají podvodnímu plavidlu Slocum společnosti Teledyne Webb. Součástí přední části jsou řídicí hloubkové a tlakové systémy. Ve střední části se nachází místo pro užitečné zatížení a řídicí jednotka. V zadní části nalezneme kanálek, jenž je možné využít buď pro anténu, nebo pro připojení se k plavidlu.
„Největším rozdílem mezi podvodním kluzákem a tradičním podvodním robotem je to, že první nemá vrtule, ale olejové vaky jako rybí plynový měchýř. Změnou objemu vaku může kluzák změnit svůj čistý vztlak, takže se může pohybovat nahoru a dolů. Pár ‚křídel‘ bude generovat tah podél horizontálního směru, což nakonec umožní kluzáku pohybem opisovat písmeno W a pohybovat se vpřed,“ vysvětlil princip „stealth“ fungování podmořského kluzáku Yu Jiancheng z Šen-jangského institutu pro automatizaci při Čínské akademii věd.
Mluvčí společnosti Tianjin Sublue pro Jane’s uvedl, že Sea Wing v říjnu 2014 úspěšně dokončil měsíční nasazení v Jihočínském moři. V jeho průběhu uskutečnil přesuny v celkové délce přes 1 000 km. Od té doby byl více než 436 dnů v provozu a při plnění úkolů ve Východočínském moři a v západní části Tichého oceánu překonal souhrnnou vzdálenost 9 100 km.
V minulém roce model SeaWing 1000 (délka kluzáku je dva metry) ustanovil nový národní rekord poté, co dokázal v Jihočínském moři nepřetržitě a autonomně operovat 91 dnů a urazil 1 884 km.
Bezpečnostní situace v jihovýchodní Asii je složitá. Řada států vede spory o tamější ostrovy, které vedle nerostných surovin a rybolovu poskytují strategické území, ze kterého lze kontrolovat (případně ovlivňovat) námořní obchodní trasy.
K důležitým námořním obchodním cestám, jež procházejí nedaleko těchto ostrovů, navíc neexistuje žádná alternativa. Všechny státy regionu proto věnují svým ozbrojeným silám, obzvláště námořnictvu, velkou pozornost.
Video: Boj o Jihočínské moře dokládá i incident z prosince 2016, při kterém Čína ukradla americký nejmenovaný podmořský dron (popisovaný jako „oceánský kluzák“) v hodnotě 150 tisíc dolarů. Dron sbíral vojenská oceanografická data jako slanost, teplotu a rychlost šíření zvuku. Vysadila ho americká loď USNS Bowditch.
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.
