Obvodní soud pro Prahu 1 se zabývá obžalobou na Bartoše už od července loňského roku. Podle státní zástupkyně Bartoš ve svých knihách a dalších projevech podněcoval k nenávisti, hanobil národ a schvaloval genocidu. Za to mu hrozí až tři roky vězení.
Předseda Národní demokracie v rámci své obhajoby dříve požadoval, aby se u soudu předčítaly všechny knihy, které napsal. Hájková ale návrh zamítla. Následně však přistoupila na to, aby se u soudu přednášely všechny články, které vyšly v listech Národní demokracie a Náš boj. To zabralo několik dní hlavního líčení.
Když se v úterý dočetly listinné důkazy, které obhajoba předložila, trval Cholenský na tom, aby se u soudu přehrála videa z Prague Pride, kterou Bartoš ve svých projevech často kritizuje. Záznamy prý dokreslují, o jakou akci se jedná. Cholenský také znovu navrhl, aby se četly Bartošovy knihy. Obojí Hájková smetla ze stolu.
„Paní soudkyně byla nevstřícná. Zamítla skoro všechno, takže v odvolání na to budeme poukazovat a budeme chtít, aby soud vyšší instance se tím zabýval, když se tím nechtěl zabývat tento soud,“ řekl po jednání Bartoš, ačkoli verdikt ještě nepadl.
S jeho tvrzením ale nesouhlasila státní zástupkyně Zdeňka Galková, která podotkla, že několikadenním čtením novin ukázala soudkyně nadstandardní vstřícnost.
Bartoš se soudí i s ministerstvem vnitra
Rozsudek v celé kauze by mohl padnout příští pátek. V ten den by totiž měly být předneseny závěrečné řeči. Domlouvání termínu ale bylo poněkud komplikované. Cholenský původně žádal o tři týdny volna, aby měl čas připravit se na závěrečnou řeč. Když mu soudkyně nevyhověla, tvrdil, že v nabízené termíny nemůže, protože má dovolenou nebo se musí věnovat ostatním klientům. Nakonec Hájkové došla trpělivost a řekla mu, ať si to zařídí, aby příští pátek byl u soudu.
Bartoš byl loni v březnu společně s místopředsedou Národní demokracie Ladislavem Zemánkem pravomocně odsouzen k roční podmínce za projev nad hrobem Anežky Hrůzové v Polné. Nepomohlo mu ani dovolání u Nejvyššího soudu.
Hrůzová se v roce 1899 stala obětí vraždy, za níž byl potrestán Žid Leopold Hilsner. Soudní proces poznamenaly pověry o rituálním vraždění, jejichž šíření se snažil zabránit například pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Bartoš se Zemánkem u hrobu zanechali ceduli, na kterou mimo jiné napsali: „Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena“. Oba muže potrestal jihlavský soud takzvaným trestním příkazem, s námitkami Bartoš neuspěl ani u Nejvyššího soudu. Kromě toho podal žalobu na ministerstvo vnitra, které jeho stranu zařadilo do výroční zprávy o extremismu, čemuž přitakal i soudní znalec (více v článku Národní demokracie je extremistická).
