Společnost Motorsport Simulator je dítětem Petra Lisy a Pavla Dyka. Ajťáka a technika svedla dohromady jejich vášeň pro motoristický sport. I když k ní přistoupili z trochu jiné strany. Vzhledem k vysokým nákladům na reálné závodní auto dopřávají svým zákazníkům zážitek alespoň simulovaný.
Jejich profesionální simulátory si ovšem s reálnými auty nezadají. Se simracery, jak se virtuálním závodníkům říká, se sedačka hýbe, naklání se a volant dává zpětnou vazbu od vozovky. To, že jsou ke „skořepině“ sedačky připoutáni šestibodovými pásy, je jaksi samozřejmost. Při brzdění cítí, jak ho pásy dotahují. Prostě jako ve skutečném autě.
Za pět let se kraslická firma stala špičkou mezi evropskými výrobci simulátorů závodních vozů. V databázi jich mají na tři stovky. „Rozhodnutí podnikat v tomto odvětví ve mně uzrálo někdy před pěti lety,“ říká Petr Lisa.
Jak vlastně vznikl nápad vyrábět simulátory?
Jeden z prvních simulátorů jsem měl doma v paneláku a jezdil na něm mistrovství republiky a světovou ligu. Začínal jsem zhruba před 17 lety, kdy jsem skončil s kariérou vrcholového sportovce v dráhové cyklistice. Závodil jsem na simulátorech a patřil jsem pak mezi nejlepší simracery. Ze začátku jsem jako každý začal jezdit na židli a levném plastovém volantu, ale poté jsem stále svůj domácí simulátor zdokonaloval a vylepšoval. Chtěl jsem dosáhnout maximálního realismu, protože můj sen bylo vždy závodit ve skutečném autě, ale na to nebyly podmínky, zázemí ani finance. Hledal jsem tedy něco podobného a lepšího na internetu, ale nic lepšího jsem nenašel, anebo to bylo neskutečně drahé. U mě doma si pár reálných závodníků simulátor vyzkoušelo a byli z něho unesení. Říkali, že by něco takového taky potřebovali na trénink. Tak jsem se rozhodl založit firmu a začít vyrábět závodní simulátory. Jelikož jsem ajťák, potřeboval jsem k sobě někoho technicky zdatného, a tak jsem oslovil kolegu Pavla Dyka, který se mnou v tu dobu virtuálně závodil. Udělali jsme takovou dvojku. Tak vznikl Motorsport Simulator.
Simulátory závodních vozů se asi nebudou prodávat jako housky na krámě. Dokážete spočítat, kolik simulátorů jste za pět let postavili?
Za celou dobu existence firmy asi ne. Ale když to vezmu za poslední tři roky, kdy už vyrábíme velké profi simulátory, bude to kolem v průměru patnácti ročně.
Takže je to zboží, o který zájem je?
Určitě. Ale není to úplně levná záležitost. Na druhou stranu to profesionálním týmům šetří hromadu peněz. Jeden simulátor je totiž přijde na stejnou částku, jakou zaplatí za testovací víkend s reálnými auty. Konkurence samozřejmě roste, ale my si dokázali vybudovat takové jméno, že zatím prodáváme.
Jste oba zapálení pro motoristický sport. Zužitkovali jste zkušenosti ze simulátorů v praxi?
Momentálně se snažíme, abychom oba jezdili i ve skutečných závodních autech a mohli zužitkovat tisíce hodin strávených virtuálním závoděním. Před tím na to nikdy nebyly peníze, takže jsme závodili pouze doma u počítače. Poté, co jsme začali prodávat profesionální simulátory, se podařilo nějaké peníze vydělat, takže si oba snažíme plnit své sny v těch pár dnech volna, co máme. Já si například před dvěma lety koupil vůz Caterham, který jsem celý předělal, abych mohl jezdit závody. Loni jsem s ním vyhrál například slavný závod do vrchu Ecce Homo.
Petr Lisa
|
Zpět k simulátorům. Jak těžké je do počítače „naládovat“ fyziku auta tak, aby odpovídala reálným podmínkám?
Je to dost těžké. Nejdřív uděláme model auta, pak fyzikální model, který připravujeme pomocí telemetrických dat ze skutečného auta. Pro nás je ideální, když se s vozem, který chceme převést do virtuálního světa, můžeme sami svézt. Data jsou data, ale osobní zkušenost, kdy člověk cítí tuhost volantu či odezvu od pedálů, je nejlepší.
Od samého počátku jste měli v plánu vytvářet „fyzikální modely aut do simulátoru“?
To ne. K tomu jsme se dopracovali postupně. Nejdřív jsme vyráběli jen simulátory a pak teprve přišlo na řadu vytváření modelů aut na zakázku pro jednotlivé závodní teamy. Momentálně naše databáze obsahuje asi 300 aut a 350 tratí z celého světa. Takže máme v podstatě vše.
Formulemi počínaje a soutěžními auty konče?
Přesně tak. Samozřejmě rallye vozy máme taky, ale tratě se dynamicky v rallye mění a tam je simulace dosti obtížná. Hlavně proto se specializujeme na okruhy.
Můžete prozradit, pokud to není obchodní tajemství, jaké týmy od vás simulátory kupují?
Jsou to týmy z DTM, Blackpaint GT, ADAC GT Master, Porsche Cup, Ferrari Challenge, ale i „hobby jezdci“ a amatérští závodníci.
Zmínil jste fakt, že konkurence roste. Kolik výrobců ve světě je?
Celosvětově působí v tomto oboru a v našem finančním rozmezí asi 10 firem. Když porovnám simulátory konkurenčních firem s námi, jsme zhruba o 15 až 30 tisíc eur levnější.
Jste ve stádiu, kdy sami oslovujete potenciální zákazníky, nebo už si vás najdou sami?
Zpočátku jsme jezdili po různých závodech a to se snažíme i teď, pokud zrovna nevyrábíme. Ale dnes, v době internetu a sociálních sítí, se dá hodně prezentovat i tam. Proto si nás firmy či závodní týmy už dokáží najít i ve virtuálním světě. Ale také hodně dělají reference od našich zákazníků.
Kde všude se s vašimi simulátory mohou potenciální zákazníci setkat?
Otevřeli jsme showroom v Rusku, ve Francii, Německu, Polsku a teď nově na Slovensku. Jinak se dá říct, že prakticky po celém světě. Nejdál, kam jsme se dostali, je asi zakázka pro Toyota Racing v Thajsku.
Koupí si někdo váš simulátor i jako hračku?
Jsou i takoví, většinou jde o bohatší ruské zákazníky. Preferujeme ale závodní týmy a profesionální jezdce. Proto se náš simulátor nikde neobjevuje jako nějaká atrakce. Když už ho někdo chce zkusit, tak v našich showroomech, nebo přímo u nás, kde se zákazníkovi věnujeme, rozebíráme s ním kompletně jízdu a telemetrická data z jeho jízdy.
Jak dlouho trvá postavit simulátor na míru týmu, případně konkrétnímu jezdci?
Po prvotní schůzce, kdy si takříkajíc naměříme perfektně jezdcův přesný posed v závodním autě, začne samotná výroba. Když ale všechno klapne, jsme schopni vyrobit simulátor na zakázku do měsíce.
Už se vám ozval i nějaký tým královské formule 1?
To ne. Ale loni jsme byli pozváni na Velkou cenu Abu Dhabi. Tam si náš simulátor mohli vyzkoušet ti nejbohatší šejkové přímo nad startovním roštem velké ceny Formule 1.
Máte nějaký sen?
Profesně samozřejmě co nejvíc vyrůst a dál dělat top simulátory. Novým projektem je simulátor v měřítku 1:1. Takže vlastně reálné auto. Ale víc nechci prozrazovat.
