Každý hejtman, radní i starosta má totiž vkládat do centrálního – všem otevřeného – registru majetkové přiznání nejen své, ale i manžela nebo manželky.
„Nikdo soudný nemůže chtít, aby se zastupitelé před veřejností svlékali do naha, byli oběťmi každodenní závisti, vydírání, či dokonce objektem krádeží. Jenže právě to jim hrozí, pokud zůstane zachováno současné znění zákona o střetu zájmů,“ tvrdí František Lukl, který je zároveň předsedou Svazu měst a obcí ČR.
Je jedním z těch, kteří podepsali prohlášení, aby přístup do majetkových přiznání zastupitelů měly pouze kontrolní orgány. Tak jako je to třeba u soudců.
Vážně kvůli tomu uvažuje o odchodu starosta Ivančic Milan Buček. „Vadí mi to moc. Ne že bych něco tajil, ale aby se kdokoliv mohl podívat na vše, co mám, je další znepříjemňování života lidí, kteří chtějí něco dělat pro města,“ vysvětluje Buček, který kromě starostování už čtvrt století podniká.
Couvnout z politiky chtějí podnikatelé i zemědělci
Starostka Tvarožné Lhoty na Hodonínsku Martina Bílová se obává, že šikovní lidé v budoucnu nebudou chtít jít do komunální sféry.
„Nechápu také, proč má majitel pozemků své nemovitosti vypisovat, když by je bylo možné propojit s evidencí nemovitostí na katastrech. Společné jmění nebo spoluvlastnictví dalších osob je jen dalším problémem. Neznám nikoho z kolegů, kdo by nebyl ochoten majetek zveřejnit, ale forma zveřejňování i nahlížení do registru je velmi diskutabilní,“ oznamuje Bílová.
Podle ní se už o konci kariéry v komunální politice zmiňují radní a neuvolnění zastupitelé z okolí, zejména drobně hospodařící zemědělci nebo významní podnikatelé.
„Kolegy chápu. Na jedné straně vlastníte firmu, která zaměstnává stovku lidí, a na druhé straně, ve volném čase, jste třeba radním s odměnou stokoruny měsíčně. Budete chtít zveřejňovat zisky? Budete hodinu vypisovat seznam pozemků a riskovat sankce třeba za překlep?“
Zůstanou jen důchodci a zaměstnanci, varuje starosta
Požadovat po starostech zvláště malých obcí, aby vyplňovali formuláře a uváděli svůj majetek, je nesmysl i podle starosty Olešnice na Blanensku Zdeňka Peši.
„Spousta lidí ze samospráv ztrácí radost ze své práce a motivaci pod horou formulářů, nařízení, elektronického diktátu a toto je jen poslední kapka. Mám obavu, aby se v malých obcích vůbec ještě někdo, kdo by měl zájem pracovat v samosprávě, našel,“ přidává se Peša, který je zároveň předseda jihomoravské organizace Spolku obnovy venkova ČR.
Starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra označuje novelu zákona za paskvil, který protežuje podvodníky a zloděje a doplácejí na to slušní lidé. „Velký problém je u obecních zastupitelstev, kde je rada. Tam budou sedět jenom důchodci a zaměstnanci, podnikatelé do toho nepůjdou,“ míní Vedra.
Situace je o to paradoxnější, že Česká republika má od května 2018 povinnost daleko přísněji než dosud chránit osobní data. Ukládá jí to Evropská unie. „Na jedné straně musíme podle nařízení chránit osobní údaje, jinak bychom byli přísně pokutováni, a na straně druhé otevíráme přístup k citlivým údajům starostů, místostarostů, radních a dalších zastupitelů i jejich blízkých,“ srovnává předsedkyně Asociace krajů ČR Jana Vildumetzová.
Je to zásah do soukromí, říká politolog
A s argumenty starostů souhlasí i brněnský politolog Lubomír Kopeček. „Transparence by měla mít své hranice a zveřejňovat majetkové poměry tisíců lidí je podle mne enormní zásah do soukromí. Zvláště v poměrech malých obcí je skutečně velké riziko, že to výrazně sníží zájem lidí se politicky angažovat. Souhlasím s názorem nemít registr majetkových přiznání veřejný,“ přidává se Kopeček.
Smířlivě se z oslovených vyjádřil jen brněnský primátor Petr Vokřál. „Můj osobní názor i zkušenost je, že člověk, který míří do politiky, musí na to být připraven. Osobně s tím nemám žádný problém, nicméně chápu, že některé ‚citlivé‘ informace mohou budit přinejmenším emoce,“ podotkl.
Podpisy proti zákonu už dostal na stůl předseda Senátu Milan Štěch. Připomínky si přímo od starostů vyslechl i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. „Ten podporuje společný návrh krajů, měst a obcí pro změnu zákona tak, aby se veřejní činitelé dostali do neveřejné sekce, stejně jako soudci a státní zástupci,“ dodává Lukl.
Do majetkových přiznání zastupitelů bylo možné nahlížet na základě individuálních žádostí už dříve – v listinné podobě na radnicích nebo elektronicky. Vždy se ale vědělo, kdo a za jakým účelem informace chce.
