Před rokem vystoupali Češi v úvodní třetině poháru čtyřikrát na stupně vítězů (z toho ovšem třikrát zásluhou nyní absentující Koukalové) a 23krát se vešli do první patnáctky (z toho 5krát Koukalová).
Letos naopak ke stupňům hledí zdaleka a v individuálních kláních jen čtyřikrát dojeli v Top 15 (3krát Vítková, 1krát Puskarčíková). Do nedělních hromadných závodů v Annecy - Le Grand Bornand muži ani nepostoupili a Vítková s Puskarčíkovou dojely ve třetí desítce.
„Hodnocení trimestru je pro nás trpké. Nechceme se za nic schovávat,“ říká Michal Krčmář.
Jde o nejhorší vstup týmu do sezony od zimy 2010-11.
Že chybí Gabriela Koukalová, která zajišťovala nejvíce pódiových umístění, je nesporný fakt. Ale proč zatím zaostávají za výkony z minulého prosince s výjimkou Veroniky Vítkové ti ostatní?
Dvě otázky jsou nasnadě.
Co s tím nyní udělat?
A co (pokud něco) bylo v přípravě jinak?
„Rychlejších tréninků jsme letos neměli tolik, víc jsme se zaměřili na vytrvalost,“ říká Krčmář. „Až nyní se dostávám do tempa.“
Po úvodních závodech líčil trenérům, že není na trati schopen přeřadit na nejvyšší rychlostní stupeň. V sobotu naopak v posledním kole stíhačky přeskákal devět soupeřů a doufal: „To jsem byl zase já.“
Šéftrenér Ondřej Rybář přiznává, že stejně jako před hrami v Soči 2014 zvolili jiný model přípravy. „Občas jsme i malinko ubrali, abychom byli připraveni na únorový vrchol. Kalkulovali jsme, že tato sezona bude fyzicky a psychicky náročná.“
Připouští, že ve finální přípravě (nikoliv v celé) proto absolvovali rychlých tréninků na sněhu záměrně méně. „Teď máme signály, že se někteří běžecky zvedají. Na tom budeme stavět.“
Domácí soustředění
Realitou byl i seriál zdravotních problémů v čele se zraněním Koukalové a tříměsíčním výpadkem Moravce s infekcí jater. Nejnověji přibyly bolesti Šlesingrova kolene.
„I s těmi zdravotními komplikacemi jsme při plánování přípravy museli kalkulovat,“ říká Rybář.
„Ondra Moravec ztratil nemocí spoustu času,“ připomíná Krčmář. „Čekal jsem, že na tom ze začátku zimy bude ještě hůř. U něj bych si s výsledky nedělal hlavu, jeho trénink má gradovat až na olympiádě.“
Čísla ukazují, že běžecký vzestup je u Moravce patrný - v úvodním závodě v Östersundu měl 62. běžecký čas, nyní ve sprintu ve Francii 31.
Víc než běh Čechů, o němž je přesvědčen, že se bude směrem k únoru zrychlovat, trápí Rybáře kupící se chyby na střelnici.
„Neumíme prodat střelbu z přípravy. Přitom pokud nejste Bö nebo Fourcade, nemůžete si při dnešní běžecké vyrovnanosti dovolit na střelnici tolik chyb,“ ví šéftrenér. Příčiny hledá i v určité přemotivovanosti: „V tréninku s tím pohnuli, v závodech ještě ne.“
Nyní dostanou dva týdny na vylepšení formy. Když se muži předloni ocitli v podobné krizi, sliboval jim Rybář o vánočních svátcích v nadsázce tréninkové galeje. Tehdy se uchýlili do slovinské Pokljuky. Tentokrát chtějí oba týmy zůstat v Česku, v Jablonci napadlo dost sněhu.
„Pak budou všichni skoro padesát dní pryč. Může jim tedy psychicky pomoci, když stráví nějaký čas doma,“ soudí kouč. „Příprava v Jablonci však bude probíhat formou soustředění, s programem od rána do večera.“
Zvažovali i vypuštění části Světového poháru v Oberhofu na počátku ledna. Podobně vypustili třetí kolo v Annecy někteří Norové či Bělorusky. Zde však narážejí Češi na hrozbu, že chybějící body by je mohly srazit v Poháru národů pod 10. místo.
„Zatím jsme těch bodů nenasbírali tolik,“ říká Rybář. „Kdybychom klesli pod 10. místo, znamenalo by to, že napříště můžeme jezdit Světové poháry jen se čtyřmi závodníky, což by nebylo ideální.“
Hlavní cíl trenérů každopádně nyní zní: „Zapracovat na střelbě, rozhýbat těla do závodního tempa, najít psychickou pohodu.“
Podle dat, která nasbíral z krve reprezentantů biochemik Emil Bolek, nic nenasvědčuje tomu, že by na tom byli fyziologicky hůře než v uplynulých sezonách. „Což mě do jisté míry uklidňuje,“ podotýká Rybář.
Krčmář: Věřte nám, my bojujeme
Před čtyřmi lety v Soči dokázali na medaile dosáhnout hned čtyři světoví biatlonisté, kteří nefigurovali po úvodním trimestru v elitní třicítce poháru, včetně Čecha Soukupa. I z toho mohou čerpat naději.
„Stejně jako fanoušky nás mrzí, že nejsme na pozicích, kde se na to líp kouká,“ ujišťuje Krčmář. „Přesto bych je poprosil, ať nám věří dál. My bojujeme. Nic nevypouštíme.“
Do her v Koreji zbývá 53 dnů.
Rybář, jenž v minulých pěti letech stál za českým biatlonovým zázrakem, říká: „Máme na čem pracovat. Budeme hledat postupné krůčky.“
