Volební místnosti se uzavřely v 17 hodin SELČ a ukázaly se v nich většina lídrů politických stran i rakouský prezident Alexander Van der Bellen. „Doufám, že volební účast bude velmi vysoká,“ řekl při té příležitosti. Média informovala také o účasti kancléře a šéfa sociální demokracie (SPÖ) Christiana Kerna a favorita voleb, předsedy lidovců (ÖVP) a ministra zahraničí Sebastiana Kurze.
Jeho příchod do volební místnosti provázel nebývalý zájem médií z celého světa. Před „Kurzovou“ volební místností čekaly více než dvě stovky novinářů a televizních štábů z celého světa.
ŽIVĚ: V Rakousku se uzavřely volební místnosti. Dle odhadů vyhráli lidovci |
Politik doprovázený svou partnerkou Susanne Thierovou se tak musel prodrat davy, aby vůbec mohl volit. Občany vyzval k účasti na volbách. Bez jejich hlasů prý nebude možné v Rakousku uskutečnit opravdové změny. Fenomén Kurz média přitahuje i z toho důvodu, že politik by se ve svých 31 letech mohl stát nejmladším šéfem vlády v Evropě.
Kurz je také důvodem, proč - bez ohledu na výsledek voleb - s velkou pravděpodobností příští koalici už nesestaví sociální demokraté a lidovci. Právě nedělní předčasné volby se konají z Kurzovy iniciativy, který v květnu konstatoval, že další spolupráce v rámci velké koalice není možná. Pozorovatelé očekávají vznik koalice lidovců a pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho.
Sociální demokraté připravují oslavu, prohlásil Kern
Jako první z lídrů velkých politických stran však odevzdal svůj hlas Kern. Před novináři byl sice velmi skoupý na slovo, ale vyjádřil nezbytný optimismus. Kancléř, který přišel volit s manželkou Eveline Steinbergerovou-Kernovou, dokonce prohlásil, že sociální demokraté chystají „delší oslavu“.
Kromě toho řekl, že se v neděli odpoledne chystá sledovat fotbalové utkání rakouské nejvyšší ligové soutěže mezi Austrií Vídeň a Sturmem Štýrský Hradec. Kern také zveřejnil krátké video, v němž Rakušany vyzval k účasti ve volbách, protože se podle něj „rozhodne, jakým směrem se bude ubírat naše země“.
Kancléř poznamenal, že chce světu ukázat otevřené, moderní a sociálně spravedlivé Rakousko a že je třeba zabránit případné koalici ÖVP a FPÖ. Tyto strany prý mají zcela odlišné představy.
Na mnoha místech však bylo hlasování ukončeno už v poledne nebo brzy odpoledne. Zhruba 6,4 milionu oprávněných voličů si letos vybíralo z rekordních 16 politických stran a hnutí, z nichž jen šest mělo reálnou šanci překonat čtyřprocentní klauzuli pro vstup do Národní rady. Letošní předvolební kampaň byla hodnocena jako nejintenzivnější, nejzajímavější, ale také nejtvrdší za dlouhá desetiletí.
Kandidujícím politickým stranám jsou mandáty přidělovány postupně ve třech kolech: nejprve na úrovni jednotlivých regionálních volebních obvodů, kterých je 39, dále na úrovni devíti zemských volebních obvodů a nakonec na celostátní úrovni.
Pro získání mandátu musí politické strany překonat čtyři procenta na celostátní úrovni, nebo obdržet alespoň jeden mandát v některém z regionálních volebních obvodů. Národní rada má 183 poslanců.
Předčasné volby se v alpské republice konaly po vládní krizi, v níž se ukázala jako neudržitelná spolupráce velké koalice Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) a Rakouské lidové strany (ÖVP). Ta rakouské druhé republice vládla od roku 1945 dohromady po dobu 45 let. Rakušané si poslance volí na pět let. Letos však šli k urnám o rok dříve.
Kern už před časem prohlásil, že pokud jeho strana nezvítězí, odejde do opozice. Od roku 1970 přitom byl rakouským kancléřem s výjimkou období 2000-2006 vždy sociální demokrat.
Koalice Kurze a nacionalistů
Zřejmě nejpravděpodobnější povolební koalice lidovců, kteří mají šanci získat asi třetinu hlasů, a svobodných by měla logiku. Obě strany si jsou blízké například v důrazu na omezení migrace a nároku přistěhovalců na sociální dávky, což bylo jedním z hlavních témat předvolební kampaně.
Předvolební kampaň v Rakousku byla politickou válkou |
FPÖ si jako jednu z hlavních podmínek vstupu do vlády klade i rozvíjení přímé demokracie. Všelidovými hlasováními by bylo podle představ strany možné zvrátit výsledky hlasování parlamentu. Nemusí to být nepřekonatelná podmínka. Kurz podobné myšlenky zastával už před několika lety jako předseda mládežnické organizace lidovců.
O programovém sblížení ÖVP a FPÖ svědčí i to, že trojkou na kandidátce lidovců je bývalý politik FPÖ Josef Moser. Bývalého důvěrníka někdejšího šéfa FPÖ Jörga Haidera a podle médií možného budoucího ministra financí přivedl k lidovcům Kurz patrně i s cílem zlákat voliče konkurenční strany.
Strany se zatím neshodnou spíš v jednotlivostech, například v názoru na zpoplatnění vysokoškolského studia, kde je FPÖ proti.
