Svět živých a mrtvých oddělovalo v mauzoleu v Sobotíně na Šumpersku třináct schodů. Nahoře pečlivě vyčištěný rozlehlý park s mohutnými stromy, dole krypta, v níž do konce devadesátých let odpočívali členové podnikatelské dynastie Kleinů.
Jedinečná stavba se však po desítky let stávala cílem vandalů, nádhernou kapli poničila vlhkost. V jejím podzemí jsou dnes už jen prázdné poničené sarkofágy, mlčky je střeží torzo obrovského anděla smrti.
Navzdory usilovné snaze sobotínské radnice je mauzoleum ve velmi špatném stavu. I když se tu podařilo obnovit větrání, je stále jeho velkým nepřítelem voda.
Bojovali s ní už sami Kleinové, hrobku si postavili v letech 1881 až 1885 ve stráni naproti svému zámku. V polovině 19. století šlo především díky stavbě železnic o jeden z nejvýznamnějších podnikatelských rodů v Rakousku-Uhersku.
Vandalové se dobývali do rakví kvůli šperkům či zlatým zubům
Po druhé světové válce Kleinové z českých zemí odešli, nádherné mauzoleum ve stylu vrcholné italské renesance zůstalo. Uložené tu byly ostatky dvanácti členů rodu, klid ale neměli. Nenechavce sem dle sobotínské kroniky lákaly šperky či zlaté zuby. Svoji roli v poválečných letech sehrál i odpor ke všemu německému. „Vandalové vnikali do krypty, otvírali a ničili rakve,“ přibližuje web obce.
Mauzoleum a další památky |
Odpočinku se mrtví podnikatelé dočkali až po pádu komunistického režimu. Obec se dohodla s žijícími potomky na vyzvednutí ostatků a jejich uložení do rodinné hrobky na sobotínském hřbitově. Stalo se tak v prosinci 1999.
V běžně uzavřené kryptě dodnes zůstaly zbytky poničených sarkofágů. Nesou stopy po bezohledném dobývání se dovnitř dlátem, pilou či kladivem. Vládne tu temnota. Jen matně a o to tajemněji z ní vystupuje bělostné torzo velkého anděla smrti. O patro výš je kaple se zbytky fascinující výzdoby.
Miliony na opravu mauzolea obec nemá
Sobotínské starostce Ivetě Fojtíkové mauzoleum dělá starosti, nutně potřebuje celkovou opravu. Odhady nákladů se ovšem pohybují v milionech, síly obecní pokladny na to nestačí. Po rekonstrukci by však z kaple a hrobky byl bezesporu lákavý turistický cíl.
„Nejsem statik, ale pokud se mauzoleum nezačne opravovat, vše se jen zhorší a opravy budou o to dražší,“ varuje starostka.
Na elektrifikaci a záchranu mauzolea zkusí získat dotaci, obec má i transparentní účet na případné finanční dary. Teď je na něm něco málo přes pět tisíc korun. Jde o vstupné za mimořádné prohlídky mauzolea a peníze za prodej keramických medailonků s jeho siluetou. V obecní dílně je vyrábí starostka s místními ženami.
Sobotínské mauzoleum není jedinou památkou, jež v kraji kvůli vandalům či vlhkosti chátrá. Do extrémní situace se dostal zámek v Dlouhé Loučce na Olomoucku, který na záchranu čekal desítky let. Teď už je jasné, že marně. Letos na jaře se zřítila jedna z hlavních obvodových zdí, původně barokní památku ze začátku 18. století tak velmi pravděpodobně čeká částečná či úplná demolice.
10. dubna 2017 |
Na seznamu je 22 ohrožených a chátrajících památek
Národní památkový ústav v Olomouckém kraji eviduje dvaadvacet ohrožených nemovitých památek. Jejich záchranu v některých případech blokuje nedostatek peněz, letité spory anebo nezájem majitelů.
Na seznamu jsou například kapličky v Lutíně a Ladíně, tomíkovická boží muka v Jeseníkách či kaple Marie Sedmibolestné v Horním Štěpánově na Prostějovsku.
Chátrající památky stojí také v Olomouci. V centru krajského města jde podle seznamu na třídě 1. máje například o někdejší měšťanský dům U Zlatého lva s gotickými a barokními sklepy či novoklasicistní vilu rodiny Stratilových.
Jednou ze stálic soupisu je i významná Klapperothova manšestrová manufaktura z konce 18. století. Stojí v Šumperku, město dlouhé roky usilovalo o její koupi a záchranu. Majitel na opravy neměl peníze, s radnicí ale jednat nechtěl.
Bezvýchodná situace se změnila po jeho smrti, pozůstalí rozpadající se budovu městu před časem prodali.
„Jsme na úplném začátku. Přemýšlíme tu o expozici, která by se v části manufaktury týkala textilního průmyslu v Šumperku, a také o jejím oživení. Mohla by tu být interaktivní dílna anebo sídla šumperských spolků. Tímto směrem se ubírají naše myšlenky,“ popisuje šumperský starosta Zdeněk Brož.
Trápení s roky chátrající historickou budovou znají i v Prostějově, jemuž patří zámek v obci Ptení. Jeho historie sahá do počátku 17. století, jde o rozlehlou pozdně renesanční patrovou budovu s okrouhlými věžemi. Dnes jsou ale uvnitř pouze holé stěny.
Prostějov se zámek s okolními pozemky už několikrát snažil prodat, prozatím pokaždé neúspěšně. Nyní prostějovská radnice vyhlásila další pokus o jeho prodej, v posledních měsících dostala již několik nabídek.
