Uctít jeho památku přišly do Velké obřadní síně strašnického krematoria desítky vojáků i špičky ministerstva obrany a armády. Výsadkáři, jimž se stal patronem, mu stáli u rakve čestnou stráž. Nad strašnickým krematoriem před začátkem obřadu přeletěly dva bitevní vrtulníky české armády a při státní hymně zazněly tři čestné salvy.
Mezi přítomnými byli předseda Sněmovny Jan Hamáček, ministr obrany Martin Stropnický, náčelník generálního štábu Josef Bečvář nebo pražský arcibiskup Dominik Duka. Věnce poslaly desítky institucí a lidí včetně prezidenta Miloše Zemana a premiéra Bohuslava Sobotky.
S Klemešem se přišli rozloučit i váleční veteráni včetně dalšího držitele Řádu bílého lva, pilota RAF Emila Bočka, který pronesl jednu ze smutečních řečí.
„Byl jsi čestný, spravedlivý, laskavý. Myslel jsi na všechny kolem sebe,“ řekl Boček při vzpomínce na svého přítele. „Jaroušku, kamaráde, slibuji ti, že tu zůstaneš s námi. Odpočívej v pokoji, měl jsem tě rád, bude mi po tobě smutno,“ dodal.
Zástupce náčelníka generálního štábu Aleš Opata připomněl, že Klemeš navrhl heslo chrudimského výsadkového praporu Pot šetří krev. Poznamenal, že pomohl vybudovat pevné bratrstvo českých parašutistů. Opata zavzpomínal, že Klemeš téměř nikdy nechyběl na letišti, když čeští výsadkáři odlétali do zahraniční mise, a vždy se radoval, když se vrátili v pořádku zpět.
Příslušník československého zahraničního odboje za druhé světové války Klemeš se narodil v roce 1922 na Slovensku. „Ještě mu nebylo 18, když složitě utíkal přes Maďarsko, Bulharsko, Řecko do Francie, aby mohl někde bojovat proti fašismu, který napadl jeho vlast,“ řekl Stropnický. V Británii absolvoval výsadkářský výcvik a v únoru 1945 byl vysazen jako radista skupiny Platinum-Pewter. V noci na 17. února 1945 přistál poblíž Nasavrk na Chrudimsku a z protektorátu vysílal zprávy do Anglie. S vysílačkou Anna se zapojil i do pražského povstání.
Bečvář poznamenal, že výsadek do protektorátu byla „jízdenka jedním směrem“, kdy nikdo nevěděl, jak vše dopadne. „S velkou úctou se díváme na to, jak si ti chlapi museli najít způsob přežití v tehdejším protektorátu,“ řekl novinářům. „Velké uznání, velká úcta, velká pokora před tím, co pan generál Klemeš udělal,“ dodal.
Za své zásluhy získal Československý válečný kříž a další ocenění. Za komunismu byl perzekuován, v letech 1968 a 1990 rehabilitován. V roce 1997 mu byla udělena medaile Za hrdinství a loni v říjnu obdržel Řád bílého lva.
