Jméno padesátiletého indického inženýra Sonama Vangčuka zná v jeho domovině téměř každý. Na motivy života vynálezce a samouka dokonce bollywoodští producenti natočili úspěšný film, který vydělal miliardu rupií. Na svůj nejslavnější vynález však Vangčuk přišel až v roce 2013, když se procházel po jednom z mostů v Himálaji.
Dlouho tehdy přemýšlel nad tím, jak se popasovat s nedostatkem vody v jeho rodné vesnici v provincii Ladak. Při procházce spatřil kužel ledu, jak navzdory vysokým teplotám visí pod mostní konstrukcí. Led okolo něj už byl přitom dávno minulostí. Tehdy ho napadlo, jak by mohl s minimálními náklady zajistit dodávky vody pro chudé regiony v nejkritičtějších a nejsušších měsících roku.
Začal pracovat na projektu takzvané ledové stúpy, píše Hindustan Times. „Cílem našeho projektu je uchování vody pro pozdější využití během pozdních jarních a letních měsíců,“ uvedl pro server iDNES.cz Suryanarayanan Balasubramanian, jeden z výzkumníků, kteří na projektu spolupracují.
Od tradice k vodě pro vyschlé osady
Stúpa je původně tradiční buddhistická stavba, která symbolizuje klid a mír a je naplněna buddhistickými relikviemi. V pojetí Vangčuka měla přinést hojnost do severoindického regionu Ladak. Na zdejší vysokohorské pouště, které se rozkládají ve výšce 2 700 až 4 000 metrů nad mořem, ročně dopadne pouhých padesát až sto milimetrů srážek. „Lidé zde žijí jen ze zásob vody z ledovců,“ popisuje Vangčuk. Nejkritičtější jsou podle něj duben a květen.
Ledovce začnou každé jaro odtávat a voda zásobuje zdejší osady. S blížícím se létem se však zásoby vody tenčí. Nepřispívá ani globální oteplování. Ledovce odtávají mnohem rychleji a proudy vody často působí záplavy.
V minulosti se lidé pokoušeli situaci řešit přemísťováním části ledovců do vyšších poloh, kde doufali v jejich pomalejší odtávání. Před deseti lety pak Čewang Norphel navrhl systém kanálů, který měl vodu svádět do umělých jezer, která zamrzala a opět tála v jarních měsících.
Všechna tato řešení však měla jeden háček. „Nevýhodou podobných řešení je, že je můžeme použít jen ve velkých nadmořských výškách. Umělá jezera navíc musela být v zastíněných oblastech,“ popisuje Vangčuk. Talentovaný vynálezce chtěl systém ukládání vody přenést do níže položených oblastí co nejblíže vesničanům. Problémem však bylo, jak uměle vytvořenou hroudu ledu schovat před slunečními paprsky.
„Pak nás napadlo, že bychom led formovali do kuželovitého tvaru,“ popisuje Vangčuk. Odtud si ledová stavba vysloužila i jméno, protože se po vybudování podobá právě klasické buddhistické stavbě. Vangčuk kuželovitým tvarem zajistil maximální objem ledové stavby, kterou však slunce v jednu chvíli ozařuje jen na minimální možné ploše, uvádí stránky projektu.
Uznávané ocenění a plány do budoucna
Návrh ledového monumentu byl na celém systému nejtěžší. Pilotní projekt Vangčuk zahájil v říjnu 2013, píše server The Guardian. Od ledovce za pomoci několika dělníků vybudoval dlouhé potrubí až k jedné z vesnic v Ladaku. Potrubí vedl v nezámrzné hloubce. Z posledního vertikálního kusu potrubí nacházejícího se nad úrovní terénu následně začala vytékat voda, která mrzla.Vangčuk na toto vertikální potrubí postupně nasazoval další segmenty a ledový kužel narostl až do výšky několika metrů.
Další ledové stúpy Vangčuk financoval skrze sbírku na internetu. Následující rok při jarním tání jedna z nich zásobovala vesničany až do 8. května. Každý den produkovala pět tisíc litrů vody. Další podobný projekt vydržel do počátku července a zavlažoval na pět tisíc stromů.
Vangčuk přebírá ocenění Rolex od herečky Michelle Monaghanové.
Jeho vynálezu si všimla i společnost Rolex, která indickému inženýrovi v roce 2016 udělila cenu a speciální grant. Obdržel sto tisíc švýcarských franků (asi 2,4 milionu korun). Vangčuk za tyto peníze plánuje výstavbu 20 ledových stúp, které by měly sahat až do výšky třiceti metrů.
„Aktuálně jsme jich postavili osm, další budou následovat,“ uvedl pro iDNES.cz Balasubramanian. Výstavba stúpy podle něj není příliš nákladná, většinu peněz spolkne vybudování přívodního potrubí. „Jeden metr potrubí přijde na tisíc rupií,“ sdělil. V přepočtu jde o asi 350 korun.
Vangčukovi však nejde pouze o budování stúp. Za peníze z prestižního ocenění chce v Ladaku vybudovat alternativní univerzitu, kde by studenty učil, jak pomocí vynálezů řešit problémy místních obyvatel. „Řešení pro hory od lidí z hor,“ představuje si slogan své školy.
