„Chtěli jsme, aby studenti rozuměli ceremoniálu. Kamarádi vše nahrávali, takže ani blízcí studentů nebudou o tento zážitek ochuzení a navíc mu porozumí,“ vysvětlila mluvčí univerzity Jaroslava Kočárková.
„Je to náročnější v tom, že se musí v angličtině zajistit výuka, testování, státnice, posudky diplomových prací a nakonec i promoce,“ uvedla Ivana Pekařová ze zahraničního oddělení univerzity.
Studenty přivábil věhlas českého strojírenství
Studenti slibují úctu České republice i univerzitě. Oslovení mladí lidé přijeli studovat do České republiky právě kvůli věhlasu českého strojírenství a budou jej šířit dál. Většina se jich vrátí do Indie. Tři absolventi si ale našli práci v českých firmách vyrábějících pro automobilový průmysl. Někteří budou v Liberci pokračovat v doktorském studiu.
„Univerzita pořádala veletrh pracovních příležitostí. Tam jsem si domluvil nejprve stáž a pak i zaměstnání,“ pochvaloval si dvaadvacetiletý Sakthi Sai Thamizhchelvan, který se pyšní titulem inženýr. Nastoupí do firmy Lea Plzeň a jeho specializací bude počítačem řízený design.
Celé dvouleté studium absolvovali studenti v angličtině. Jednoho studenta přišlo roční školné na 4 tisíce dolarů, což je asi 90 tisíc korun. „Utratili jsme přibližně deset tisíc korun měsíčně,“ přiblížil své výdaje další student Sudeep Sangamesh Babu. I on zůstane zatím v České republice. Má smlouvu se společností Edag Engineering Mladá Boleslav a bude tu pracovat jako junior designer.
„České strojírenství má v Indii velmi dobrý zvuk, proto jsme se tu rozhodli studovat. Máme pocit, že tu studium bylo lehčí tím, že jsme měli spoustu praktických částí studia. V Indii tomu tak není. Myslím, že nám to tu velmi prospělo. Ostatní studenti nám moc pomáhali,“ dodal Sudeep.
Česká republika? Spousta zeleně
Oba studenti i díky položení České republiky uprostřed Evropy hodně cestovali. Při otázce, co je na České republice nejvíc překvapilo, spontánně odpověděli: „To, jaká je tu spousta zeleně.“
„Ze začátku měli problém zvládat čas. Ale vysvětlili jsme si, že když chtějí sehnat zaměstnání, musejí chodit včas,“ přiblížila jeden z kulturních rozdílů Ivana Pekařová. „Tím, že si platí studium sami a nejde o malou částku, jsou velmi motivovaní. Někteří z nich si museli vzít i půjčku. Studovali výborně,“ dodala Ivana Pekařová.
„Mám pocit, že pro svoji budoucnost jsou tito studenti zvyklí tvrdě pracovat, možná víc než Evropané. Podobné vytváření konkurence studentům jen prospěje,“ zhodnotil děkan strojní fakulty Petr Lenfeld.
