Trojice plavidel vyplula z ostrovní oblasti Chaj-nan v neděli, informovala čínská média. Jde o jeden nejmodernějších torpédoborců Čchang-ša s řízenými střelami, raketovou fregatu Jün-čcheng a podpůrnou loď Luoma.
Míří do Baltského moře, kde se v červenci připojí k ruským plavidlům na společné manévry v okolí ruské militarizované exklávy Kaliningradu a později také u Petrohradu.
Cvičení pojmenované „Společné moře“ pak bude mít druhou fázi v září, kdy se naopak ruské lodě vydají cvičit s čínským námořnictvem do Ochotského a Japonského moře. Podobné manévry pořádají obě země od roku 2012. Cílem je podle čínské státní agentury Sin-chua „zlepšit koordinaci mezi námořnictvy při společných obranných operacích na moři“. Letošní manévry jsou prý zaměřené na společné záchranné mise a ochranu nákladních lodí.
Čínský vojenský cíl: silné námořnictvo
Bezpečnostní analytici ale upozorňují, že jedním z hlavních dlouhodobých čínských vojenských cílů je vybudovat silné námořnictvo, které by nad rámec ochrany svých pobřežních vod bylo schopné operovat napříč světovými oceány.
Podobně v roce 2015 Rusko přizvalo Čínu na společné cvičení ve Středozemním moři. To ale čínští námořníci „poznali“ předtím už v roce 2012, když doprovázeli nákladní plavidla z Adenského zálivu a pak v roce 2014, kdy společně s ruskými, norskými a dánskými plavidly doprovázeli transporty syrských chemických zbraní, určených ke zničení.
Cvičení ve velmi citlivé oblasti Baltského moře chce pečlivě sledovat NATO. „Samozřejmě, sledujeme všechna cvičení a vojenskou přítomnost v Baltském moři. Každá země má práva cvičit své síly, ale pro nás je důležité, aby se tak dělo v souladu s mezinárodními pravidly a závazky,“ uvedl šéf Aliance Jens Stoltenberg.
Některá americká média poukazují na fakt, že se rusko-čínské cvičení uskuteční jen krátce před chystanou návštěvou amerického prezidenta Donalda Trumpa v Polsku.
Na archivních záběrech z roku 2015 se můžeme podívat na cvičení čínského námořnictva v Jihočínském moři:
19. prosince 2015 |
