Kolikrát už legendární útočník překvapil nejoblíbenějšího trenéra a poslal mu k narozeninám zlaté pero. U sedmdesátin by se slušelo, aby Totti nezapomněl.
Buon compleanno!
Zeman je zřejmě nejslavnější trenér, který nikdy nevyhrál nic velkého. „Tituly a vítězství nejsou všechno. Trenér musí myslet i na to, aby se pod ním hráči zlepšovali,“ říká kouč, který tvrdošíjně vyznává styl se třemi útočníky. I teď v Pescaře, kterou převzal na absolutním dně a věděl, že sestoupí do druhé ligy.
Znáte příběh svérázného muže, který mluví tiše a pomalu, přitom v Itálii je uznávaným hostem diskusních pořadů?
První dekáda: Vyrůstal v Podolí, v činžáku mezi sokolovnou a vodárnou. Hubený kluk, který se moc neučil, zato pořád lítal venku. Hrál závodně házenou, také volejbal a za fotbalovými tréninky jezdil na Slavii. Otec si přál, aby studoval medicínu, ale Zdeňkovi učaroval sport. Tátovo přání vyplnila aspoň sestra Jarmila, která celý život pracuje na dětském ORL v Krči.
Druhá dekáda: U Zemanů se fandilo Slavii, jinak to ani nešlo, když strýc Čestmír Vycpálek patřil mezi klubové hvězdy. Zdeněk ho na pravém křídle nikdy hrát neviděl, historek však slyšel stovky. Osud to chtěl, aby mu právě strýček ukázal smysl života. Vycpálek hned po válce odešel do Juventusu Turín, kde si vybudoval ohromný kredit. Sám klubový majitel Agnelli ho považoval za rodinného přítele.
Zeman mezitím vystudoval gymnázium a přijali ho na sportovní fakultu. Vynikal ve volejbalu a spolužáci se dodnes diví, jak se mohl prosadit ve fotbale. Říkali mu Písťák. Navzdory tomu, že kouřil jako fabrika, na hřišti lítal nahoru dolů - jako píst.
Třetí dekáda: Rok poté, co do Československa dorazily tanky, zůstal Zeman u strýčka Vycpálka na Sicílii. Ani ne tak kvůli okupaci, prostě se mu líbilo u moře. Teplo, slunce, volejbal na pláži a doma krásná lidská duše, od níž se učil: „Strýce jsem zbožňoval.“ Když se měli se sestrou vracet z prázdnin, suše oznámil: „Nikam nejedu.“
Netušil, že Jarmilu a milovanou maminku uvidí až za dvacet let. V Itálii dostudoval sportovní institut, přivydělával si i jako trenér plavání a poznal studentku architektury Chiaru.
Čtvrtá dekáda: A zase ten Vycpálek! Právě strýc přihlásil Zemana na trenérskou školu do Coverciana, kde se učili i pánové Sacchi či Capello, budoucí hvězdy trenérského řemesla. Arrigo Sacchi jej po letech žádal, jestli by mu nepomáhal u reprezentace. Zeman odmítl, chtěl jít vlastní cestou. Roky trénoval jen žáčky a ve vzpomínkách přiznává: „Ve snu by mě nenapadlo, že bych to mohl dotáhnout do italské ligy.“
První výraznější stopu zanechal v sicilské Licatě, jejíž amatérské hráče dotáhl až do třetí ligy. Zázrak.
Pátá dekáda: Jak byl zažraný do práce, příliš neviděl, jak mu vyrůstají synové Karel a Andrea. Současně se rodila Zemanlandia. Fotbalová země podle Písťáka. Přehlížená Foggia nejprve po fantastické jízdě postoupila do nejvyšší soutěže a tam překvapila zábavnou útočnou smrští. Jak jinak, s rozestavením 4-3-3: „Stojím si za tím, že je to nejlepší způsob pokrytí hřiště.“
Aby hráči vydrželi celé utkání srdnatě napadat a bleskově útočit, musí podstupovat tréninkové galeje, které bolí. Dodnes je Zeman používá. Pavel Nedvěd, kterého si charizmatický krajan vytáhl v roce 1996 ze Sparty do Lazia Řím, by mohl vyprávět. „Sono stanco,“ naříkal. Jsem unavený! To byla jeho první věta v italštině.
Šestá dekáda: ZZ Top! Výš se trenér Zeman nikdy nedostal. Z Lazia se stěhoval do konkurenčního AS, i slovutná Barcelona ho oťukávala.
Nemluví příliš, ale když už, obvykle to vzbudí emoce. Mezi italskými novináři se traduje, že pokud chtějí zajímavý titulek, musí se dovolat Zemanovi. Jako v roce 1998, kdy se vyjádřil o svalové hmotě hráčů Juventusu: „Fotbal by měl opustit lékárny!“
Zeman promluvil o dopingu, čímž rozpoutal válku. Útočník Vialli ho nazval teroristou, mocný a později z korupce usvědčený manažer Moggi ho chtěl zničit. Jak uznaly soudy, v Juventusu se podávaly steroidy ve velkém, jenže Zeman musel trénovat ve stínu. Pro Itálii byl persona non grata, zato v Česku ho ocenili cenou fair play.
IL BOEMO. Zdeněk Zeman, český kouč na lavičce AS Řím, udílí pokyny svým hráčům během zápasu s Boloňou.
„Udělal by to znovu. I se všemi následky. Nesnáší lež. Chtěl zachránit čistotu sportu a varovat mladé,“ líčí synovec Zdeněk Šesták.
Juventus dodnes Zemana nenávidí, což nejhůř nesl Vycpálek. Dobrosrdečný diplomat se ocitl v kleštích. Milovaný klub ho dusil: „Srovnej si ho, nebo špatně dopadne.“
Vycpálek zkusil Zdeňka varovat, ať Juventus nedráždí, jenže narazil na tvrdou palici.
Sedmá dekáda: Hrál golf, do detailu sledoval výsledky českých sportovců, mladý kolega Guardiola ho pozval do Mnichova a jen tak zkusmo přestal kouřit. Aby si dokázal, že to dokáže. Když to pár týdnů vydržel, zase si spokojeně zapálil.
Trenérsky se znovu nadechl. S podprůměrným Luganem vybojoval finále Švýcarského poháru. Na jaře 2012 znovu vyhrál druhou italskou ligu, tentokrát po koncertech s Pescarou. Vysloužil si druhé angažmá v AS Řím, což mezi fanoušky vyvolalo nadšení, jenže vydržel jen osm měsíců. Klub ho odstavil, protože přehlížel záložníka Daniela De Rossiho: „Do fotbalu, který chci hrát, mi nesedí.“ Ikonický záložník si dupnul, šéfové se lekli a bylo.
Že by šel Zeman do důchodu? Zapomeňte! „Když je člověk zdravý, není sedmdesátka žádný věk.“
