Přistavením vagonu symbolizujícího transporty do koncentračních táborů za 2. světové války na nádvoří Dělostřeleckých kasáren v hlavní terezínské pevnosti zahájilo ve čtvrtek činnost Centrum studií genocid (CSG).
Otevření centra
|
„Pro studenty je u nás připraven komplexní program o historii a důsledcích genocidního chování. Zároveň ukáže, proč k němu dochází a jaká jsou jeho nebezpečí nyní i do budoucna. Pro veřejnost tu je stálá expozice o historii genocid,“ přibližuje ředitel CSG Šimon Krbec.
Na vytváření kurzů a přednášek spolupracuje deset odborníků z celého světa.
Ředitelem výzkumných a vzdělávacích programů je například uznávaný historik holokaustu a spoluzakladatel švédského Centra studií genocid Paul Levin. Vydání jeho knihy „Tell Ye Your Children“ CSG také plánuje.
„Kniha vypráví o dějinách holokaustu formou přijatelnou pro malé děti. Je to velmi úspěšná publikace, která už vyšla ve více než dvaceti zemích. Pokud nám to finance dovolí, rádi bychom ji vydali i u nás,“ nastínil Krbec.
Smutné divadlo ve vlaku Lustig
Zmíněný vagon není jen vystaveným exponátem. Jde o část Vlaku Lustig, který už pět let projíždí Evropou a připomíná oběti nacistů. A i v něm se budou konat některé akce centra.
„Vagon tu bude stát tři roky a chystáme v něm kulturní programy včetně třeba divadel, které připomenou nejen transporty v rámci holokaustu, ale například i genocidu Arménů,“ přiblížil Krbec.
Zázemím centra jsou symbolicky prostory bývalého ghetta, které z Terezína vzniklo během 2. světové války.
Ze začátku se jednalo o čistě židovské ghetto, později sem ale přijížděli i členové smíšených manželství a vězni z dalších koncentračních táborů ze všech koutů Evropy.
Celkem tudy prošlo na 155 tisíc mužů, žen a dětí. Konce války se nedožilo 118 tisíc z nich, z toho jich přímo za branami Terezína zemřelo 35 tisíc.
Celkem 63 transportů smrti
Větší část vězňů byla během války deportována a zavražděna ve vyhlazovacích táborech rozmístěných na Němci okupovaných územích.
První transport vyrazil v lednu 1942, poslední v říjnu 1944, celkem jich bylo třiašedesát.
Více než polovina jich mířila do polské Osvětimi II – Březinky, kam byl převezen i spisovatel židovského původu Karel Poláček, fotograf Rudolf Kohn či jeden z nejvyšších představitelů Sokola Stanislav Bukovský.
Kresba Petra Ginze Měsíční krajina
Jedním z posledních transportů pak odjel i Petr Ginz, který v ghettu vydával časopis Vedem a jehož proslavila kresba Měsíční krajina.
Kopie této kresby letěla na palubě raketoplánu Columbia do vesmíru – a podobně jako Petr z lágru se ani ona domů nevrátila. Při průletu atmosférou raketoplán shořel; shodou okolností 1. února 2003 v den Petrových narozenin.
