Podle soudkyně Ivety Nedozrálové vzniklo postižení dítěte v souvislosti s porodem, ale nebyla prokázána příčinná souvislost s poskytnutou lékařskou péčí.
„Poskytování lékařské péče bylo hodnoceno několika znaleckými posudky. Podle nich byla péče lege artis, to znamená podle nejnovějších poznatků lékařské vědy,“ uvedla soudkyně.
„Žalobkyním se nepodařilo prokázat, že za poškození zdraví odpovídá žalovaný,“ doplnila. Rozhodnutí zatím není pravomocné, obě strany si ponechaly lhůtu na zvážení odvolání.
Podle rodičů za postižení dítěte mohli porodníci kvůli špatně vedenému porodu, kdy lékaři včas nepřikročili k císařskému řezu. Dítě bylo podle nich kvůli těhotenské cukrovce matky na přirozený porod příliš velké a porodníci údajně také použili zakázanou metodu, takzvanou Kristellerovu expresi, při které porodník tlačí loktem na břicho rodičky, což způsobilo prasknutí dělohy.
Znalec, který stál na straně žaloby, vzal svá slova zpět
Nemocnice však pochybení odmítala a podle znalců, kteří vypracovali revizní posudek, tlak porodníka podle videozáznamu nebyl nepřiměřený nebo nadměrný. O zakázanou metodu tlaku tedy v tomto případě nešlo.
„V daném případě jsem v postupu Fakultní nemocnice Olomouc ve fázi před porodem, ve fázi diagnostickém, v průběhu porodu a ani po porodu neshledala postup non lege artis,“ uvedla ve středu před soudem znalkyně Iva Mikysková.
Z hodnocení expertů vycházela i soudkyně. „Z revizního znaleckého posudku vyplynulo, že tento tlak nemůže být nepřiměřený,“ uvedla soudkyně.
Svá slova vzal nakonec u soudu zpět i znalec, který se v dubnu roku 2015 postavil na stranu žalobců. Uvedl tehdy, že při komplikovaném porodu byla zakázaná metoda použita. Svůj názor prý změnil po konfrontaci z druhé strany.
„Jako znalec nejsem schopen jednoznačně s jistotou říci, jaký postup tam byl zvolen. Zda šlo o Kristellerovu expresi, nebo zda šlo o pomoc rodičce v druhé fázi porodu,“ uvedl znalec Zdeněk Hájek. Podle něj šlo o určitý tlak na břicho, ale zda byl přiměřený, nebo nepřiměřený, určit nemohl.
„Pokud by byl přiměřený a byl by během kontrakce, splňoval by doporučený postup České gynekologicko-porodnické společnosti a byl by lege artis,“ uvedl.
Kvůli náročné péči je rodina ve složité finanční situaci
Rodina, jejíž součástí je ještě desetiletý syn, žádala vysoké odškodné i z toho důvodu, že péče o nyní sedmiletou holčičku je velmi náročná a to včetně finanční stránky. Dítě totiž není schopné samostatného života a vyžaduje téměř neustálou péči, ke které je nutné zdravotnické vybavení.
„Rodina nemá na základní výdaje a na svou existenci. Nikdo si neumí představit, co stojí taková péče. Vše táhneme z jednoho platu a každý měsíc je ten rozpočet minusový, nedá se to ustát,“ řekl při zahájení soudu v lednu 2015 otec Vlastimil Blaťák.
Léky a jednorázové zdravotnické vybavení totiž měsíčně přijdou na zhruba pět tisíc korun, další tisíce až desítky tisíc pak stojí různé přístroje a pomůcky, které pojišťovny hradí jen v omezeném rozsahu.
„Základní diagnóza dcery je kvadruspastická dětská mozková obrna, epilepsie a chronický zápal plic a bronchitida. Neumí kašlat a polykat, v břiše má gastrosondu na krmení. Dále má nemocné srdce. Je trvale zahleněná, jen loni měla čtyřikrát zápal plic. A co čtvrt roku bere antibiotika. Má poruchu zraku, takže reaguje spíše jen na světlo a je téměř hluchá,“ shrnula před dvěma lety stav dítěte matka Jana Blaťáková.
Té kvůli masivnímu krvácení hrozila smrt a lékaři jí odstranili dělohu, čímž přišla o možnost mít další děti, přestože s manželem ještě alespoň jedno plánovali.
