Podle zákona lze uznat pracovní neschopnost maximálně tři dny nazpět. K využívání této možnosti je vstřícný například přeštický praktický lékař a místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.
„Já to pravidelně používám tak u čtyř lidí za měsíc. Pacient mi zavolá, že mu není dobře a já se s ním domluvím, že přijde zítra a že mu neschopenku vystavíme zpětně. Je to o důvěře. Když své pacienty znám a vím, že to není člověk, který toho zneužije, tak nevidím důvod, proč bych to neudělal. Když této možnosti zneužije, tak mu příště nevyjdu vstříc,“ popsal Šonka.
Podmínkou ale podle něj je podrobná telefonická konzultace o zdravotním stavu pacienta. „Navíc i po telefonu u části lidí poznám, že jsou nemocní,“ uvedl Šonka.
Domažlická praktická lékařka Věra Ghatasová je přesvědčená, že vystavení neschopenky zpětně může pomoci i ostatním lidem, kteří se pak v čekárně tak snadno nenakazí.
„Když mi moji pacienti zavolají, že mají například horečku a cítí se celkově špatně, tak s nimi stav zkonzultuji a většinou jim poradím, ať jsou doma v klidu a přijdou druhý nebo třetí den. Pracovní neschopnost se dá ve výjimečných případech vystavit i tři dny zpátky, je však nutné vše předem konzultovat s lékařem a mít o tom záznam v dokumentaci,“ uvedla Ghatasová.
„Ani já nechci, aby se takový pacient dostavil ihned, vyčkával v čekárně, když se cítí velmi špatně a případně nakazil ty pacienty, kteří přišli například kvůli bolesti zad,“ dodala lékařka.
Podle Šonky je klasickým adeptem na neschopenku zpětně pacient, který má průjem. „Když mi řekne, že má dvacet stolic denně a že kvůli tomu nemůže opustit bydliště, tak mu řeknu, aby přišel druhý nebo třetí den,“ uvedl Šonka, který má ráno ordinační hodiny pro akutní pacienty, ostatní sestřička objednává na určitou hodinu.
Opatrnější je při zpětném vystavování neschopenek praktická lékařka z Klatov Alena Štáhlichová.
„Neschopenku zpětně je možné vystavit, když je pacient ošetřen v nemocnici třeba s úrazem, má zprávu z ošetření a byl tam ještě třeba na převazu. Když přijde po třech dnech, mohu mu neschopenku zpětně vystavit,“ sdělila s tím, že podobně to funguje v momentě, že pacient musel navštívit pohotovost.
O jiných případech, například když člověk doma leží s horečkou a nechce vstávat z postele, si Štáhlichová myslí, že by mohlo být zpětné vypsání neschopnosti zneužíváno. „Záleží však na vztahu pacienta a lékaře,“ dodala lékařka.
Podvádět se snaží zejména mladší pacienti
I Šonka přiznal, že jsou lidé, kteří mají tendenci neschopenky zpětně zneužít. Hodí v práci takzvané áčko a dodatečně ho chtějí pokrýt od lékaře.
„Jsou lidé, kteří přijdou ve čtvrtek a řeknou, že jim je od pondělí špatně a že chtějí od pondělí vystavit zpětně neschopenku. Takového člověka vyhodím. Toto zkouší zejména mladší pacienti,“ vysvětlil Šonka.
Podle něj se má správně vystavit neschopenka na základě klinického vyšetření. „Když mi zdravý člověk zavolá, že zůstane doma a že přijde následující den a já pak zjistím, že je úplně zdravý, tak mu stejně neschopenku nevypíšu. Vždy musí následovat vyšetření, vše musí zapadat do sebe,“ řekl Šonka, který prý chápe opatrnost kolegyně Štáhlichové.
„Není to totiž tak, že vždy je nárok zavolat lékaři a ten automaticky vystaví neschopenku zpětně. Záleží na dohodě a informacích o zdravotním stavu. Například když pacient zavolá v pátek lékaři, že je marod a přijde až v pondělí a nechá si přes víkend běžet neschopenku. Na to žádný lékař nepřistoupí,“ podotkl Šonka.
Jak řešíte krátkodobou nemoc?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 31. března 2017. Anketa je uzavřena.
Ideálním řešením jsou podle něj takzvané sick days, tedy placené volno určené pro krátkodobé marodění.
„Leckteří zaměstnavatelé tuto možnost v Plzeňském kraji svým zaměstnancům dávají, určitě jich přibývá, ale pomalu. Spíš to dělají zahraniční firmy,“ sdělil Šonka.
Sick days firmy většinou dopřávají lidem, kteří mají lukrativnější práci. „Nejen manažerům, ale i zaměstnancům z kanceláře, zkrátka někomu, pro koho není příliš atraktivní stonat a kdo tím pádem sick days nezneužije,“ uvedl Šonka.
Sick days by se podle něj hodily těm pacientům, kteří neschopenku vůbec nechtějí, protože kvůli léčení čerpají dovolenou nebo náhradní volno. Ti pak přicházejí jen kvůli vyšetření.
