„Pokusím se na to nemyslet. Bude to velice těžké, je rychlý, nepříjemný, výborný fotbalista. Ale na vzájemné souboje se těším,“ říká Vukadinovič, který útočí po straně, kde jeho kamarád brání.
Odkdy jste kamarádi?
Známe se hodně dlouhu. Před třemi lety hráli v Táborsku naši bratři. A když jsem přestoupil do Zlína, tak jsme se hodně sblížili. Jednou přijedu já k němu, jindy zase on ke mně. Naposledy jsme dali kafe minulý týden.
Řekli jste si něco k derby?
Nejde se o něm nebavit, zápas se blíží. On je levý bek, já pravý záložník, takže budeme hrát přímo proti sobě. Vzájemně jsme se hecovali. Říkal mi, že mě bude větrat.
Oba jste cizinci. Vnímáte, že se blíží výjimečný duel?
Samozřejmě. I když jsem tady nevyrostl, tak vím, je to důležitý zápas. Kluci ze Zlína, celý realizační tým derby žije. Cítím rivalitu mezi kluby. Když potkám fanoušky ve městě, říkají, ať vyhrajeme. Věřím, že to zvládneme.
První derby od návratu Zlína do první ligy jste vyhráli 2:1 díky vaší brance. Vybavíte si ho?
Pamatuji si to velmi dobře. Také jako teď jsme se trápili, nevyhráli jsme pět zápasů po sobě, pak přišlo derby a předvedli jsme super výkon. Nehrál jsem od začátku, šel jsem na hřiště, abych mužstvu pomohl. Dostal jsem krásný balon od Poznyho (Poznar) do běhu a prostřelil Heču.
Byl to váš nejdůležitější gól ve Zlíně?
Možná se tak dá označit. Byl za stavu 1:1, běžela 81. minuta. Vítězství nás nastartovalo, pak jsme zvládli závěrečné tři podzimní zápasy.