Zatímco ostatní závodníci už postupně vypadli na předchozích výškách, Michal Balner a Jan Kudlička stále vyčkávali na své úvodní skoky. Prvně jmenovaný se poprvé v tyčkařském sektoru v hale Otakara Jandery rozeběhl k laťce ve výšce pět metrů a šestnáct centimetrů, Jan Kudlička si úvodní hranici stanovil na pět metrů a čtyřicet centimetrů.
A právě ta mu zajistila titul republikového šampionát. Balnerovi se postupový limit 5,60 metrů na halové mistrovství Evropy v Bělehradě překonat nepodařilo, a tak Kudlička díky lepšímu zápisu slavil svůj šestý titul halového šampiona.
Je to problém skočit pouze 540 centimetrů týden před vrcholnou akcí halové sezony?
Není. Jsem muž velkých akcí, takže věřím, že forma za týden v Bělehradě vygraduje.
Co bylo špatně?
Bolela mě hlava, vůbec jsem nevěděl, kam tu tyč dávám. Navíc mě nepotkala taková ta závodní pohoda, která výkonu přidá dvacet procent, a nedýchla na mě také závodní atmosféra.
Takže věříte, že se to za týden na halovém mistrovství Evropy obrátí?
Rozhodně. Co si budeme povídat, vrchol sezony je pouze jeden. Pokud se to nepovede, ví to pouze trenér a svěřenec. Na druhou stranu se z toho dá vycházet směrem k letní části sezony.
V Bělehradě vás opět čeká pouze finále, podobně jako nyní při republikovém šampionátu. Nebudou vám kvalifikační skoky chybět?Kvalifikace venku jsou v pohodě, ale v té hale je to špatné. Pokud je třicet tyčkařů v sektoru, tak je to problém. Ale zase trpí tím mladí, kteří potřebují sbírat zkušenosti. Ale jsme ve světě, kdy televize potřebuje rovnou finále.
Chybět vám tam bude váš tréninkový parťák Michal Balner, jenž dnes nezvládl skočit limit. Mrzí vás to?
Už jsme si vyzkoušeli skákat spolu finále v Portlandu loni na halovém mistrovství světa. Ale věřím, že si to v létě na světovém šampionátu v Londýně vynahradíme.
A s jakými ambicemi do Srbska odcestujete?
Hlavně si to užít. Pokud se mi tohle povede, bude to dobrý.
