Podle izraelského statistického úřadu se loni z 850tisícového Jeruzaléma odstěhovalo 17 091 lidí a naopak přistěhovalo 10 351. Podle listu Jerusalem Post se do města stěhují především ortodoxní židé, naopak sekulární Izraelci z města odcházejí.
V Jeruzalémě jsou totiž například oproti Tel Avivu nižší mzdy a vyšší ceny nájmů. Ty tlačí nahoru bohatí cizinci, kteří skupují byty, avšak ke zlosti místních v nich po většinu roku nebydlí.
Řada sekulárních rodin se proto stěhuje na západní předměstí Jeruzaléma nebo do relativně nového města Modi’in ležícího asi na půl cesty mezi Tel Avivem a Jeruzalémem. Ortodoxní židé, kteří už nechtějí žít v Jeruzalémě, zase často volí osady na Západním břehu.
Odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová upozorňuje, že odliv sekulárních Izraelců z Jeruzaléma je dlouhodobý trend. „Přibývá tam čtvrtí, kam se stahují silně nábožensky zaměření lidé, což vede k tomu, že sekulární lidé se odstěhovávají. To soužití úplně nefunguje. Když se někam začne stěhovat příliš ortodoxních lidí, tak ta čtvrť zchudne,“ uvedla pro iDNES.cz.
Každý druhý ve městě pod úrovní chudoby
Statistika rovněž ukázala, že přibližně polovina obyvatel Jeruzaléma žije pod úrovní chudoby. V celé zemi je to přitom 22 procent. Může za to především vysoká nezaměstnanost mezi ultraortodoxními židy i arabskou populací východního Jeruzaléma. Takzvaní charedim tvoří 30 procent, Arabové 36 procent obyvatel Jeruzaléma.
„Například v ultraortodoxní čtvrti Mea Šarim žijí skutečně velmi chudí lidé. Muž velmi často nepracuje, věnuje se studiu a pobírá sociální dávky. Pracují ženy, které do toho mají strašně moc dětí,“ přibližuje realitu židovských čtvrtí Kalhousová.
Radnice se v posledních letech snaží negativní trendy zvrátit. Loni na podzim odhalila plány na výstavbu moderní obchodní čtvrti na západě města. Projekt, do nějž vláda investuje 1,4 miliardy šekelů (asi 9,5 miliardy korun), počítá se stavbou třiadvaceti mrakodrapů, přičemž devět z nich by mělo mít 36 pater.
Podle Kalhousové je situace i přes negativní statistiky lepší než před deseti lety. „Jeruzalém od konce intifády velice ožil. Dnes je tam spousta festivalů a hospod. Drží to Hebrejská univerzita a fakt, že tam sídlí vláda. Kdyby tam tyto dvě instituce nebyly, tak by to asi skutečně zčernalo,“ říká s odkazem na tmavé kaftany ortodoxních židů Kalhousová.
