„Soud neshledat legitimní důvod, proč by ostatní veřejní funkcionáři měli podléhat kontrole a vedoucí Kanceláře prezidenta nikoli,“ vysvětlila rozhodnutí soudkyně Ludmila Sandnerová.
Kincl žádal o nahlédnutí do registru oznámení s odvoláním na zákon o střetu zájmů. Bylo to v den, kdy po dlouhém otálení kancléř Mynář konečně donesl majetkové přiznání za rok 2013 do sněmovny. Jeho obsah pak vyvolal značné pobouření (více čtete zde).
Hrad však Kinclovi nevyhověl. Jeho právní zástupce Václav Pelikán argumentoval, že Kancelář prezidenta není v zákoně přímo jmenována, není orgánem státní správy a povinnost vést registr oznámení se na ni nevztahuje.
Soud však rozhodl, že vedoucí Kanceláře prezidenta je veřejným činitelem a Hrad proto musí zřídit registr, kde by majetková přiznání byla zveřejněna. „Vedoucí kanceláře tak má povinnost podávat oznámení evidenčnímu orgánu. Pokud by neexistoval, ztratila by oznámení smysl,“ dodala soudkyně. Kancelář teď musí o Kinclově žádosti znovu rozhodnout.
Verdikt je pravomocný, případná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu nemá odkladný účinek. Hradní advokát Pelikán uvedl, že rozhodnutí budou respektovat. Upozornil však zároveň, že se k 1. září mění zákon a Hrad tak musí evidenci zřídit jen na osm měsíců. Po změně zákona registraci oznámení povede ministerstvo spravedlnosti, kam bude následně posílat oznámení i prezidentská kancelář.
Zatímco tentokrát Kincl uspěl, loni mu soud za pravdu nedal. Soud odmítl jeho žalobu na poslankyni Martu Semelovou a KSČM kvůli výrokům o Miladě Horákové či invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Rozhodl, že Semelová Kinclovi nezpůsobila žádnou újmu (více o verdiktu zde).
