„Bylo vidět, že hrají, co potřebují, a celý zápas mají pod kontrolou,“ uznal Jiří Teplý, trenér VK UP Olomouc.
I tak si ovšem nerovný souboj, stejně jako celý tým, vychutnal. „Byl to jeden z těch nádherných zápasů, které jsme v Olomouci zažili.“
Porážka zůstává porážkou, nikdy nebude důvod k oslavě. Přesto způsob, jakým k ní vysokoškolačky došly, zanechal ve více než pěti stovkách diváků pozitivní dojem. Nedělaly chyby z nervozity, nebály se hrát. Předvedly odvážný výkon od začátku do konce, který jednoduše na mnohem kvalitnějšího soupeře nestačil.
„Kdybychom hrály se strachem, dostaly bychom s pětkou. Bylo to o odvaze v poli, v obraně i na útoku, i když někdy jsme byly bezradné. Převládá ale spíš to pozitivní,“ přiznala smečařka Monika Dedíková.
Už jen při předzápasovém rozcvičení udivoval výškový rozdíl ve prospěch Rusek. V zahajovací šestce měly čtyři hráčky přes 190 centimetrů, a když domácí smečařka Martina Michalíková třikrát za sebou během jedné výměny nedostala míč přes vysoký dvojblok, musela se začít smát.
„V tu chvíli ani nešlo dělat nic jiného. Šla jsem do toho na sto procent, zkusila to všemi směry, a nikudy míč neprošel. Bylo znát, že hrají jinou ligu. Ale řekla jsem si, že takhle ne a budu muset cestu najít,“ líčila po zápase.
Nakonec se jí to podařilo, s jedenácti získanými body byla nejúspěšnější v domácím týmu. Většinu času však měly vysokoškolačky problém přes dlouhoruké ruské věže protlačit míč za síť a na zem. O to víc bojovaly v poli, což vnímali i diváci na tribunách. Každý zachráněný balon oceňovali potleskem a každý získaný bod následoval aplaus.
„Na začátku jako by diváci byli stejně zaskočení jako my. Ale když viděli, že jsme začaly bojovat a kousat, tak se přidali k nám a nakonec to byla dobrá atmosféra,“ všimla si Michalíková. Pomohlo k ní i šestnáct domácích bodů v první sadě, což bylo víc, než kolik první výměny slibovaly.
Ve druhém setu vysokoškolačky dokonce předvedly sérii pěti míčů v řadě, kterou snížily na 12:16, a trenér Dynama Giljazutdinov si musel vzít oddechový čas. To jeho domácí protějšek zůstával klidný za jakéhokoli stavu. Obvykle impulzivní kouč Teplý se tentokrát při pauzách snažil týmu připomínat spíše to pozitivní z předváděné hry.
„Holky hrály dobře, tak nebyl důvod po nich vyžadovat něco víc. Chtěly hrát, chtěly se předvést a povedlo se jim to. Hráli jsme proti super mančaftu a předvedli jsme výkon, na který se dalo dívat. A ocenili to i diváci,“ těšilo Teplého.
Nejlepší momenty si vysokoškolačky nechaly na třetí sadu, ve které se držely až do stavu 12:12. Trenér Kazaně pak posadil na lavičku svou první nahrávačku Jevgeniji Starcevovou, mistryni světa i Evropy, a bez ní hosté rychle dovedli zápas k výhře. „Myslím, že šance získat set byla pořád hodně daleko. Kdybychom se dostali do koncovky, asi bychom znervózněli a Kazaň by se začala ještě víc koncentrovat,“ nedělal si iluze Teplý.
