Nic neplatí, podmínkou je pouze to, že semínka nebudou dál prodávat.
„Podobně jako se v knihovně vracejí knížky, my doufáme, že z rostlin, které lidé z pytlíčků vypěstují, opět posbírají semínka a donesou nám je zpět,“ popisuje jedna z iniciátorek Semínkoven, Kateřina Horáčková ze spolku Permakultura, který vznikl už před 21 lety.
Semínkovny v Česku fungují už přes tři roky. Dosud jich bylo 39, z toho čtyři na jižní Moravě - Letovicích, Klentnici, Habrovanech a ve Znojmě. Další dvě má premiérově také Brno. Jednu v kavárně Tři ocásci v Gorkého ulici, druhou v Ekologickém institutu Veronica v Panské ulici.
O projektech bude informovat tramvaj
„Vše je zdarma, ale máme určitá pravidla. Každý by si měl odnést jen to, co stihne a umí sám vypěstovat. A platí, že každý, kdo semínka nese zpět nebo je chce jen tak darovat, odpovídá za jejich kvalitu. Měla by být označena druhem, místem a datem, nesmí být z chemicky ošetřených rostlin a podobně,“ vyjmenovává Horáčková.
Zásady jsou napsané na krabici se semínky, lze je ale najít také na webu seminkovny.wordpress.com. Tam zájemci objeví i odkazy na literaturu či pěstitele, kteří poradí začátečníkům.
V nabídce jsou zatím hlavně jednoleté byliny. Lze získat třeba meduňku, měsíček, pupalku, levanduli, ale také ostropestřec, libeček, fenykl, bob zahradní, koriandr či exotičtější ačokču, černuchu nebo divoká rajčata.
A výběr by se mohl postupně rozšířit. Dárci mohou věnovat i přebytky ze svých zahrádek, semena nasbíraná ve volné přírodě i ta koupená, pokud nejde o hybridy označované jako F1.
V Brně teď věří, že k několika tisícům lidí zapojených do Semínkoven po celé zemi přibudou díky místním pobočkám další. Pomoci k tomu má i osvěta a propagace spolku Permakultura.
„Celý měsíc teď po Brně bude jezdit galerijní tramvaj s informacemi o našich projektech a akcích,“ poznamenává Radim Kotala, šéfredaktor edice Klíč k soběstačnosti, která pod Permakulturu spadá.
