Tento projekt zatím řešili pouze radní, do zastupitelstva se ještě nedostal. „Nejprve ho chceme projednat s místními,“ uvedl na jednání rady hodonínský místostarosta Jiří Janda (ČSSD). Debata se zřejmě uskuteční v lednu.
Za parkování v modré zóně by Hodonínští platili 500 korun ročně, místo pro další auto by ale stálo už 3 000 korun.
Všichni zastupitelé ovšem s projektem modrých zón nesympatizují. Například Terézia Mlýnková Išková (Strana svobodných občanů) si myslí, že lidem by se nemělo zamezovat v přístupu autem do okresního města. „Vyřizovat věci si sem jezdí obyvatelé okolních obcí, protože v Hodoníně mají příslušné úřady,“ vysvětlila zastupitelka, proč nápad nepodporuje.
Místostarosta Ladislav Ambrozek (KDU-ČSL) tvrdí, že město chce pomoci místním, aby po příjezdu z práce měli kde zaparkovat. Rezidentních míst by měla být asi polovina z celkového množství. „Zjišťovali jsme si i informace o speciální aplikaci, která by řidičům pomohla v hledání volného místa na stání,“ podotkl místostarosta.
Start odložili na září
Město si kvůli tomuto projektu nechalo vypracovat speciální studii firmou City Parking Group, která v Břeclavi zaváděla parkovací automaty a vyhodnocovala jejich fungování. „Současné parkovací plochy jsou vytížené nejenom rezidenty, ale také zaměstnanci a návštěvníky bank, úřadů či zdravotnických zařízení,“ píše se ve studii. Podle ní se bude tento stav zhoršovat a město ho komplexně musí řešit, pokud nechce čelit vážným dopravním potížím.
O rezidentním parkování se dlouhodobě hovoří také v Brně, které je nedostatkem parkovacích míst pověstné. Jeho start nově magistrát odložil na září. Cílem brněnského projektu je stejně jako v Hodoníně pomoci místním, kteří potřebují zaparkovat u svého bydliště. Ale také ulevit dennodenně „ucpanému“ Brnu.
V ideálním případě by měli řidiči auto zaparkovat na záchytném parkovišti na okraji města a dále se přepravovat městskou hromadnou dopravou.
