Turisté si ho mohou prohlédnout zatím jen zvenku. Rekonstrukce, která začala letos a skončí za dva roky, navrátí jeho podobu co nejblíže té původní.
„Zažívám tady už třetí rekonstrukci a na tuto se těším nejvíc, protože je první, kdy se majitel snaží vrátit zámek do stavu, jak ho kdysi hrabě Filip Kinský postavil. V době, kdy zámek sloužil jako školicí a rekreační zařízení, se tady napáchalo leccos zlého,“ řekl František Vambera, který pracuje jako správce zámku už 29 let.
Historické sídlo naposledy vlastnila společnost OP Prostějov. Když se výrobce oděvů dostal do problémů, stala se novým majitelem pražská firma Glacis Forte, která se zabývá pronájmem nemovitostí.
Objekt po obnově veřejnosti nabídne obměňované expozice galerie vysočinských malířů i prohlídky kaple svatého Jiljí nebo černé kuchyně, koncerty či školení ve velkém sále. Anebo jak luxusnější apartmány, tak v přilehlých bývalých hospodářských budovách skromnější pokojíky pro cyklisty či lyžaře.
„Nebude tady klasická restaurace, ale občerstvení pro ty, kteří sem zabloudí, protože je to na konci světa a táhne to sem hlavně skalní turisty, kteří mají rádi krásnou přírodu a nádherné skály v okolí,“ dodal správce, podle něhož turisté ubyli hlavně po zrušení lokálky zastavující v Čachnově.
Opravovat se bude prakticky vše
Rekonstrukce to bude rozsáhlá, od podlah po střechu. Nepovedené prvky, jako třeba novodobější kašna či krby, zmizí, nahradí je kachlová kamna. Šestitabulková okna se změní na historická osmitabulková, veškeré kovářské práce dodají umělečtí kováři. Architekt se staviteli pátrají po původní podobě spíše s menšími úspěchy v historických dokumentech a vychytávají detaily.
„Uvnitř chyběly například dveře či kování, jakékoli odkazy na dobu rokoka. Proto to skládáme dohromady z různých analogií. Inspirovali jsme se i tím, že Kinský přestavoval ve stejné době zámek v Chroustovicích na rokokový. Prvky by mohly být podobné, třeba měl i stejné řemeslníky,“ řekl architekt David Vokurka.
Jenom ho mrzí, že se nedaří získat dotace na obnovu kamenných prvků či na opravy maleb v kapli poškozené vlhkostí. Zámek kvůli předchozím přestavbám neměl šanci na statut kulturní památky.
O zámečku Karlštejn se dlouhá léta říká, že leží přesně na evropském rozvodí a že voda tam stéká ze střechy do dvou moří, z jedné strany do Severního a ze druhé do Černého moře. Tento turistický tahák dementuje architekt jako zástupce majitele zámku.
„Když jsme řešili odkanalizování areálu, tak jsem při vodoprávním řízení na likvidaci splaškových vod zjistil, že to není vůbec pravda. Všechna voda teče do řeky Svratky. Nechápu, že se to tak dlouhá léta traduje,“ řekl David Vokurka.
Správce Vambera to ví už dlouho, ale proč by místu ubíral na zajímavosti. „Opravdové rozvodí je asi o 300 metrů dál. V lese severním směrem se terénní vlna stáčí. Jestliže je rozvodí v lese a tady krásný objekt, tak se trochu posunulo na jeho střechu, aby to bylo atraktivnější,“ usmívá se správce.
