Stejné letouny, stejný servis, stejná výzbroj. Pokud by si Slovensko nakonec pořídilo - ať už koupilo či pronajalo letouny JAS-39 Gripen, byl by to pro roky neustále „oprašovaný a zase zmrazovaný“ projekt česko-slovenského nebe zásadní impuls.
Gripeny v českých službách by bez nejmenších problémů mohly být „obslouženy“ a vyzbrojeny na Sliači, ty slovenské zase v Časlavi. Obě země by zřejmě ušetřily na výcviku pilotů i personálu, logistice i provozu.
Slovenské migyPapírově mají slovenské vzdušné síly ve výzbroji 21 strojů MiG-29. V roce 2005 Slovensko částečně modernizovalo 12 strojů za 2,2 miliardy tehdejších slovenských korun. Šlo zejména o výměnu spojovacích a některých avionických systémů. Zbylých 9 bylo uloženo. Z modernizovaných strojů však v současné době létá pouze šest stíhaček – čtyři MiG-29AS a dva cvičné MiG-29UBS. |
Do připravovaného projektu společné ochrany vzdušného prostoru by takový model zapadal náramně. A poslední proklamace slovenských představitelů tomu nahrávají.
Gripen je favoritem
Slovenská vláda koncem září rozhodla, že bude vyjednávat se Švédskem nejen o možnosti pronájmu stíhaček Gripen, ale také o případné koupi nebo leasingu těchto strojů. Podle ministra obrany Petera Gajdoše švédská strana deklarovala, že je schopna pro slovenské vzdušné síly nabídnout i prodej těchto strojů či jejich leasing.
Gajdoš proto požádal o další informace s tím, že „pro Slovensko je prioritou jednání o gripenech“, byť vláda ministrovi dala mandát také k rozhovorům s jinými státy.
Předchozí švédskou nabídku na pronájem označil už dříve Gajdoš kvůli ceně pronájmu a stáří nabízených strojů za nepřijatelnou. A to přesto, že minulá slovenská vláda právě pronájem upředňostňovala a jednání nebylo uzavřeno.
Staronový premiér Robert Fico je ve vyjádření ohledně výběru stíhaček zatím zdrženlivější, souhlasí však s tím, že má smysl hledat tak, aby bylo dosaženo jisté synergie s Českou republikou. „Protože pak je to levnější, můžeme se soustředit na společný servis těchto strojů, společný výcvik pilotů. Existují různé možnosti, ale jsme ještě velmi, velmi daleko od takového rozhodnutí,“ prohlásil Fico.
MiG-29 slovenských vzdušných sil
Slovenské vzdušné síly v současnosti využívají dosluhující ruské stroje MiG-29. Podle dřívějších informací je bojeschopných pouze několik těchto letounů.
Předchozímu vedení ministerstva obrany se podařilo ještě prodloužit takzvanou abonentní smlouvu na současné letouny MiG-29 zajišťující přísun náhradních dílů z Ruska. Dohoda měla vypršet v listopadu, může však pokračovat ještě další tři roky s možností zkrácení o jeden rok. Do té doby by chtěli mít Slováci jasno.
Bratislava má pochopitelně jedno důležité kritérium. Náklady na pronájem, koupi či leasing letounů by neměly být výrazně vyšší než provoz stávajících stíhaček. Provoz gripenů se přitom řadí k těm nejlevnějším.
Nová smlouva zjednoduší ochranu
Společné nebe nad Českem a Slovenskem už prakticky existuje roky díky členství v NATO. Nová smlouva o ochraně vzdušného prostoru, která má být připravena do konce letošního roku, však dá projektu zcela novou úroveň.
Provoz stíhačůStudie prestižní odborné konzulzační společnosti IHS Jane’s z roku 2012 porovnala provozní náklady současných nadzvukových letounů na jednu letovou hodinu. Švédský Gripen přitom vychází nejlépe. Náklady u dvoumotorových "plnokrevných" letounů jsou pak pochopitelně prakticky dvojnásobné.
|
Mezivládní smlouva z roku 2011 totiž upravuje jen zajištění ochrany vojenského letového provozu při plnění úkolů v rámci aliančního pohotovostního systému NATINAMDS. Ten představuje spojení národních systémů protivzdušné a protiraketové obrany členských států NATO v evropském prostoru jak v mírové době, tak za krizové, případně válečné situace, do jediného sjednoceného systému pod jednotným aliančním velením.
Řeší například provádění přeshraničních letů českých a slovenských stíhaček během doprovázení letadel-narušitelů či nekomunikujících strojů, která tak mohou být pod nepřetržitou kontrolou i během překračování hranic.
Nově připravovaná smlouva ale bude řešit spolupráci při ochraně vzdušného prostoru mimo alianční systém, tedy konkrétně také před vzdušnými hrozbami nevojenské povahy.
„Smlouva, kterou musí ratifikovat parlament a podepsat prezident, by měla mluvit o spolupráci i proti nevojenským cílům, například letadlu, které je předmětem únosu teroristů,“ konstatoval český ministr obrany Martin Stropnický. V praxi by to znamenalo, že piloti by na území druhého státu mohli v nejkrajnějším případě „sestřelit“ letadlo, které by mohlo být použito k teroristické akci.
Návrh smlouvy byl již v obou státech projednán v mezirezortním připomínkovém řízení. Obě vlády by se návrhem měly zabývat koncem roku a poté by smlouvu mohli podepsat ministři obrany.
