Proslulá sopka u Františkových Lázní se může stát lákadlem pro turisty

Karlovarský kraj možná získá další magnet na turisty. Odborníci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd plánují otevřít a zpřístupnit soustavu štol, vedoucích do nitra jedné z nejmladších sopek ve střední Evropě, světově proslulé Komorní hůrky u Františkových Lázní.

Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd se studenty přírodovědecké fakulty u vstupu do štoly na Komorní hůrce | foto: Martin Stolař, MAFRA

„O tom, že Komorní hůrka je provrtaná štolami, se ví už dávno. Je to jediné důlní dílo v Evropě, které bylo vysekáno k výzkumným účelům,“ vysvětluje geofyzik Milan Brož.

Komorní hůrka

• V okolním terénu se podobá jen mírné vyvýšenině, leží v Chebské pánvi. Tyčí se do výšky 503 metrů nad mořem.
• Naposledy činná byla podle odhadů vědců na konci třetihor.
• Doznívající vulkanickou činnost v okolí připomíná oxid uhličitý v podobě mofet neboli probublávajících plynů v bahenních prohlubních, existence minerálních pramenů a zřejmě i zemětřesení, které čas od času obyvatele lokality potrápí.

Podle jeho slov se jedná o soustavu štol o délce několika stovek metrů, které vedou v některých místech až v hloubce 17 metrů pod povrchem. Vědecký výzkum Komorní hůrky inicioval básník a vědec J. W. Goethe, který se zde v roce 1822 sešel s hrabětem Kašparem Šternberkem. Hraběti tehdy navrhl, aby financoval proražení chodby do nitra hory, což by mohlo domněnku o sopce potvrdit.

Právě při hloubení jedné z postranních štol horníci narazili na sopečný kráter, vyplněný ztuhlou lávou. Podařilo se tak dokázat, že Komorní hůrka skutečně bývala aktivní sopkou.

U ústí této chodby na jižním úpatí hůrky dal v roce 1837 hrabě Kašpar ze Šternberka, spoluzakladatel Národního muzea v Praze a mecenáš české národní vědy v době národního obrození, zřídit empírový žulový portál s německým nápisem Přátelům přírody věnoval hrabě Kašpar Šternberk – 1837.

Goethe, který byl od začátku zastáncem sopečného původu vyvýšeniny, se však potvrzení svých domněnek už nedožil.

„Máme k dispozici několik dobových nákresů chodeb. Měřením se podařilo prokázat, že historické plány odpovídají skutečnosti. V současnosti je však z celé chodby přístupných pouze pár metrů za portálem. Pak začíná zával. Musíme zjistit, zda se jedná o zával umělý nebo přírodní, a také kam až je chodba zavalená,“ vysvětluje Brož s tím, že právě to bude úkolem báňských inženýrů, kteří přijedou zával zkoumat.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Podle jejich instrukcí by se pak mělo začít pracovat na odstranění překážky. „To ale až nejdříve příští rok. Projekt bude náročný časově i finančně. Kolik peněz budeme potřebovat, bude jasné až po zpracování dokumentace. První příspěvek jsme získali z Akademie věd a máme slíbenou podporu i z Karlovarského kraje. Ale zřejmě budeme muset oslovit i sponzory,“ doplňuje Brož.

Zpřístupnit starou chodbu turistům však není jediným cílem vědců, kteří zde pracují. „Komorní hůrka je totiž jen jednou ze soustavy sopek v okolí. Pokud vzorky z nitra Komorní hůrky získáme, budeme moci přesněji datovat jejich stáří a zmapovat i vulkanickou činnost. Pomůže nám to lépe porozumět zemětřesným rojům, které se objevují na západě Čech,“ dodal Milan Brož.