Plavidlo dlouhá desetiletí spočívalo na dně zátoky Cambridge Bay. Už v devadesátých letech se o jeho vyzvednutí pokoušelo několik dobrodruhů. Jejich snaha skončila neúspěchem. Před pěti lety se Maud rozhodl zachránit norský umělec Jan Wanggaard společně se svým tříčlenným týmem. „Plánovat jsme začali v roce 2011. Byl to zdlouhavý proces, vyřídit všechny formality,“ sdělil serveru iDNES.cz Wanggaard.
Bílá pláň a promrzlé dlaně. Jak Amundsen dobyl jižní pól |
Jádrem jeho týmu je on a další tři spolupracovníci. Na kratší dobu však najímá i další pomocníky. O vyzvednutí lodě se marně pokoušeli už loni. Úspěšný pokus však přišel až nyní. „Letos v červnu jsme dorazili na místo. V červenci zde mizí ledový příkrov a voda opět zamrzá na konci září,“ popisuje Wanggaard.
Na vyzvednutí mohutného plavidla tým okolo Wanggaarda využil složitý systém lan a vzduchových polštářů. Loď začala pomalu stoupat z hlubiny. „Vynořila se ladně a s elegancí, jak se na královnu sluší a patří,“ líčí Wanggaard. Překvapilo ho, v jak dobrém stavu plavidlo je. Jeho vyzvednutím práce teprve začala.
„Od poloviny srpna jsme pracovali na čištění vnitřku lodi. Chceme co nejvíce zredukovat její váhu. Je to důležité i kvůli tomu, aby mohla dobře schnout. Veškeré dřevo je nasáklé vodou,“ popisuje Wanggaard.
Poslední plavba domů
V létě 2017 by se Maud měla vydat na svou poslední plavbu domů. Čeká ji přes sedm tisíc kilometrů dlouhá cesta do Norska. Wanggaard ji plánuje umístit do zvláštního muzea, podobně jako další plavidla Amundsena, píše server CNN.
„Příběhy expedice Maud a příběhy samotného Amundsena jsou velmi silné báje o lidech s nezlomnou vůlí a kuráží překonávat hranice a prozkoumávat záhady lidské populace a přírody,“ míní Wanggaard.
Plavidlo bylo vyzvednuto u pobřeží Kanady (červeně). Převezeno bude do sedm tisíc kilometrů vzdáleného Norska (modře)
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Loď Maud pojmenovaná po tehdejší norské královně byla na vodu spuštěna 7. června 1917 ve Vollenu nedaleko Osla. O její křest se postaral sám Amundsen a později se stal jejím kapitánem při plavbě v chladných vodách takzvané Severní mořské cesty. V roce 1925 plavidlo prodal Společnosti Hudsonova zálivu, která ji překřtila na Baymaud a využívala ji k zásobování oblasti. V zimě roku 1926 loď zamrzla v ledu v Cambridge Bay a v roce 1930 šla ke dnu (více o plavidlu najdete v angličtině zde).
Maud byla jednou z trojice ikonických lodí, které pro své expedice využíval i Amundsen. Na plavidla Gjøa a Fram se jezdí dívat lidé z celého světa do muzea v Oslu, které se nachází na dohled svatostánku jiného slavného dobrodruha Thora Heyerdahla.
Amundsen zahynul při pátrání po vzducholodi
Norský polárník Amundsen se proslavil především dobytím jižního pólu, kde stanul jako první člověk na světě 14. prosince 1911 po dramatickém „závodě“ s britským dobrodruhem Robertem F. Scottem. Ten s celou svou výpravou na expedici nakonec zahynul (více o příběhu jeho výpravy zde).
Zapomenuté hrdinky boje o Antarktidu. Bez žen by polárníci neuspěli |
Amundsen byl ale úspěšným polárníkem již před touto historickou výpravou. Například v letech 1903 až 1906 na lodi Gjøa jako první proplul Severozápadní cestou od Grónska podél pobřeží Severní Ameriky na Aljašku. V roce 1926 přeletěl vzducholodí severní pól, který se stal o dva roky později jeho osudem. Při pátrání po zmizelé vzducholodi s Umbertem Nobilem pětapadesátiletý Amundsen zahynul.
Předpokládá se, že se jeho letoun v mlze zřítil do Barentsova moře. Datum smrti bylo oficiálně stanoveno na 18. června 1928.
Dobyla oba póly. Legenda Fram je symbolem Norska :
