Až do letošního roku nebylo jisté, zda se tělo chudenického šlechtice nachází právě ve Chválenicích.
„Do krypty kostela byl pohřben v roce 1784. Poslední zprávu o jeho ostatcích přináší farní kronika z počátku 19. století. Žádné další historické prameny již tuto informaci nepotvrzují. S postupujícím časem se naopak množily pochybnosti o existenci hrobu. Vyřešení tohoto otazníku bylo příspěvkem obce Chválenice k Roku Vojtěcha Černína z Chudenic,“ uvedl historik Jiří Sankot.
Naráží na fakt, že v tomto roce uplynulo 200 let od úmrtí významného západočeského šlechtice. Ten byl synem právě Heřmana Jakuba Černína, který nechal postavit chválenický kostel, v němž našel i poslední spočinutí.
Vlivem častého stoupání podzemní vody byly tělesné ostatky i dřevěná rakev zcela rozloženy. „Zachovaly se však kovové součásti - držadlo rakve, část vysokého svícnu a cínová epitafová destička, umístěná původně na víku rakve. Na ní je dodnes dobře čitelný zdobený nápis, který potvrzuje identitu zemřelého,“ prozrazuje historik.
Kamerový průzkum provedla specializovaná firma z Mladé Vožice za odborného dohledu archeologa Západočeského muzea v Plzni Martina Čechury a za účasti kastelána zámku Nebílovy Milana Fialy.
Vše financovala obec Chválenice. „Z farní kroniky jsme věděli, že již v původním, středověkém kostele svatého Martina byla krypta, do níž byli minimálně v 17. a 18. století pohřbíváni duchovní správci chválenické farnosti. Poslední z nich, Marek Neupauer, sem byl pochován v roce 1760, tedy v době, kdy již stál nový kostel a starý zanikl. Vedle kněží mohl v hrobce navíc ležet minimálně jeden majitel nebílovského panství ze 17. století,“ konstatuje Jiří Sankot. Hrob se ale nakonec našel pouze jediný.
Průzkum poodhalil ještě jedno tajemství. Odborníci totiž v severní straně krypty objevili okénko, vedle něhož je v bílé omítce vyryt křížek.
Vedle hrobky hraběte je nejspíše další podzemní prostor
„Jde s největší pravděpodobností o větrací otvor, který však nevede ven z kostela, jak bývá zvykem, ale dále do podzemí pod oratoř. Již dříve jsme si v ní všimli propadající se podlahy. Navíc na vnější stěně oratoře není možné přehlédnout vyzděný nízký portál, který snad dříve vedl kamsi do podzemí. Podle všech těchto drobností soudíme, že pod oratoří, v sousedství novodobé krypty s ostatky hraběte Černína, je další poměrně rozsáhlý podzemní prostor. Domníváme se, že jde o kryptu starého gotického kostela,“ informuje Jiří Sankot.
Ten by rád v průzkumu pokračoval. „Jako nejpravděpodobnější se nejprve jeví průzkum podzemí radarem. Jde však o finančně náročný výzkum, na který v současné době nemáme prostředky. Nelze jej spojit ani s případnými opravami kostela, kde je prioritou oprava střechy a krovu,“ dodává.
