Stačilo málo: v Liberci koncem 80. let 19. století oslovili vídeňského architekta Franze von Neumanna, podle jehož návrhu vznikla v letech 1888 až 1892 radnice liberecká.
„Vliv nové liberecké radnice byl natolik dalekosáhlý, že dle libereckého vzoru začala své staré radnice přestavovat či nahrazovat novostavbami i okolní města,“ vysvětlil památkář Jaroslav Zeman.
Nejvýrazněji se tento trend projevil právě ve Frýdlantě, bývalém centru panství, kde až úzkostlivá snaha vyrovnat se Liberci vyvrcholila angažováním stejného architekta, Franze von Neumanna.
„Frýdlantská radnice ve svém projevu vykazuje řadu paralel s libereckou, i když je skromnějších rozměrů a je na ní rovněž použito forem německé neorenesance, vycházejících ze slezské a severoněmecké cihlové architektury,“ upřesnil Zeman.
„Jsme pyšní na to, jak krásnou a důstojnou radnici ve Frýdlantu zásluhou architekta Franze von Neumanna máme. Jsme díky ní na jedné lodi s Vídní a Libercem. Ostatně stavba radnice v této podobě byla pravděpodobně jedním z posledních pokusů frýdlantských radních dohnat Liberec a svět,“ prohlásil starosta Frýdlantu Dan Ramzer.
Chvíli tu stály dvě radnice
Mimochodem, stejně jako v Liberci, i ve Frýdlantu na náměstí po dostavbě nové radnice spolu s ní dočasně stála i ta stará renesanční. „Ta byla zbourána o rok později,“ konstatoval Zeman.
Stejně jako některé artefakty ze staré liberecké radnice skončily v muzeu v Liberci, i měděnou vázu, která zakončovala věž někdejší radnice ve Frýdlantu, tam lze dodnes spatřit.
Pozornému divákovi nemůže uniknout, že oproti okolní maloměstské zástavbě je budova frýdlantské radnice o poznání vyšší. „Lze předpokládat, že se patrně zprvu počítalo po vzoru blízkého Liberce s plošnou asanací náměstí,“ soudí Zeman.
Stavba budovy, která měla být ukázkou síly místního průmyslu, byla zahájena v roce 1893 na místě čtyř zbořených domů a hlavním investorem byla stejně jako v Liberci místní spořitelna.
„Představitelé průmyslu realizaci projektu dotovali. Dokládají to například vitrážová okna na schodišti do prvního patra, na nichž je napsáno, že je věnovali místní průmyslníci,“ píše se na webu města Frýdlantu.
Osmačtyřicet metrů vysoká věž
Radnice je postavena z hrubých komínových neomítnutých cihel, římsy, štíty a ozdoby jsou vytesány z pískovce. Rohová věž je osmačtyřicet metrů vysoká. Nad dvěma balkony a hodinami se nachází ochoz, čtyři nárožní vížky a nejvýše ční dlátová střecha zakončená dvěma makovicemi.
Průčelí dvoupatrové budovy tvoří podloubí nesoucí balkon, nad nímž se nachází veliké sdružené vitrážové okno hlavního sálu. Po jeho stranách zdobí průčelí sochy z dílny vídeňského sochaře Friedela: levá je alegorií práce a obětavosti, pravá věrnosti a spravedlnosti. Štítu dominuje městský znak držený dvěma pážaty.
Ve středu trojkřídlé stavby na půdorysu písmene U je situováno centrální nádvoří, přístupné bočním průjezdem.
„Nejhonosnějším prostorem radnice je vedle obřadní síně vstupní hala ve zvýšeném přízemí, zaklenutá křížovými klenbami se dvěma řadami sloupů,“ upozornil Zeman.
Autorem busty Albrechta z Valdštejna, umístěné na schodišti, byl raspenavský sochař Heinrich Scholze a náročná vitrážová okna, financovaná již zmíněnými průmyslníky, zhotovil Johann Ressel.
Vedle kanceláří městské správy se v nové budově usídlil rovněž místní záložní spolek, městská spořitelna, policie s ohlašovacím úřadem a nechyběl ani byt správce.
Od roku 2010 je budova přístupná lidem na vozíku
Nová výstavní budova frýdlantské radnice sloužila dlouho bez problémů, ale ani ona se nevyhnula stárnutí a začala vyžadovat řadu oprav. Například v roce 1973 proběhla generální oprava elektroinstalace, v letech 1985 až 1989 byla provedena rekonstrukce balkonu nad hlavním vchodem.
V roce 2001 pak došlo na čištění a opravu kamenných částí věže. Nosné prvky ochozu a balkonů byly opraveny nebo vyměněny, stejně jako zábradlí. Hodiny znovu dostaly plechovou stříšku, která dlouho chyběla.
„Poslední velká oprava radnice proběhla v letech 2009 a 2010, kdy jsme do oprav investovali více než deset milionů korun. Radnice je od té doby přístupná díky širokému výtahu i lidem na invalidním vozíku. Došlo na obnovu vitráží, opravena a natřena byla všechna okna a obnovena byla poslední část fasády,“ vypočítal starosta a hned doplnil:
„Po povodních v roce 2010 pak byly vyměněny v přízemí radnice kompletně podlahy. V současné době se připravují rekonstrukce podlah v kancelářích v prvním patře, obnovy se dočká také přístavek, ve kterém sídlí majetkosprávní odbor a investiční oddělení.“
Autor radnice, architekt a stavební rada Franz von Neumann byl na českém území kromě liberecké a frýdlantské radnice také autorem novogotické rodinné hrobky podnikatele Gustava Richtera na hřbitově v Raspenavě. Dalším jeho počinem byla mohutná kamenná romantická rozhledna na Pradědu, která se zřítila v roce 1959.
