Karowští jezevci živoří. Populární sportovní spolek ze severovýchodního Berlína se už rok tísní v prostorách, kde by sportovní výkony čekal málokdo: bývalé drogerii. Městská hala, kterou měli v pronájmu, totiž na sklonku loňského roku začala místo sportovců sloužit žadatelům o azyl. Jezevcům se vmžiku rozpadl basketbalový oddíl, nebylo kde trénovat.
Stůl předsedkyně klubu Kirsten Ulrichové zavalily formuláře s odhláškami. Během dvou dnů ze spolku odešlo 230 lidí, píše deník Die Welt.
Migrační krize tak Jezevce stála 40 tisíc eur - v přepočtu milion korun - na náhradních pronájmech a ztracených členských příspěvcích. Jen za opuštěnou drogerii platí každý měsíc nájemné dva tisíce eur, podobných provizorních sportovišť si museli sehnat dvanáct.
Sportovní hala v Karowě už je sice prázdná, spolku však ještě nejméně týden sloužit nebude. Čeká ji renovace a úklid, do kterého se ve volném čase zapojí i vedení a jádro členské základny Jezevců.
Německý olympijský výbor odhaduje náklady na renovaci každé tělocvičny, která se loni přeměnila v provizorní uprchlické centrum, až na 100 tisíc eur, tedy asi 2,7 milionů korun.
Napříč Německem jich přitom v době, kdy příliv migrantů kulminoval, úřady zabavily tisíc. Krize tvrdě dopadla hlavně na střední školy zřizované zemskými vládami. Jejich tělocvičny byly první „na ráně“ - úřad, který o nich rozhoduje, zároveň zodpovídá za nouzové ubytování žadatelů o azyl.
Žáci posilovali v učebnách, za sportem jezdili i do jiných měst
Německé školy, které se kvůli běžencům musely obejít bez sportovních hal, mají za sebou rok plný zmatků a improvizace. „Abychom mohli výuku tělocviku zachovat, přestavěli jsme tři naše učebny na posilovny. K ničemu jinému se ovšem použít nedají,“ popsala iDNES.cz na jaře Eva Bishopová, zástupkyně ředitelky gymnázia v bavorském Raublingu.
Výjimka z práv migrantůEvropská unie členským zemím přikazuje, aby žadatelům o azyl poskytla důstojné ubytování. Pokud země vyčerpá své kapacity, podle směrnice má běžencům zaplatit ubytování v soukromých domech, bytech nebo například v hotelu. Německo však loni sáhlo po výjimce. Pokud se země potýká s mimořádnou migrační vlnou, může životní podmínky běženců zhoršit - a ubytovat je třeba v tělocvičně. Vždy se ovšem musí jednat o krajní a dočasné řešení. Němci loni hledali i další řešení: Migranty ubytovali v hangárech starého letiště Tempelhof v centru Berlína, na palubě lodí či v kostele (více se dočtete zde). |
„V určitých časech nám tělocvičnu přenechává základní škola v sousedství a pokud je sucho, cvičíme venku,“ dodala.
Nejstarší žáci tehdy za sportem dojížděli až do vedlejšího města, kde jim zázemí poskytla místní reálka.
„Snažíme se, aby hodiny tělocviku pokud možno neodpadaly. Vyžaduje to však intenzivní a náročnou práci vedení školy a mimořádně vysokou flexibilitu učitelů,“ uzavřela zástupkyně ředitele.
Raublingské gymnázium, které navštěvuje přes tisíc studentů, přišlo kvůli běžencům o všechny tři své tělocvičny už v květnu 2015. Eva Bishopová a její kolegové si nakonec po roce mohli oddychnout.
Bavorské vládě se podařilo najít pro běžence jiné prostory. Až v polovině září skončí letní prázdniny, studenty čeká výuka tělocviku ve stejném komfortu jako před migrační krizí.
Do některých tělocvičen se už sportovci nevrátí. Haly v Berlíně, bádensko-württemberském Wertheimu a braniborském Nauenu loni před plánovaným příjezdem běženců zapálili žháři.
Haly měly být volné po prázdninách, plány však nevyšly
V jiných spolkových zemích však sportovci takové štěstí nemají. Úřady původně slibovaly, že jim tělocvičny od nového školního roku vrátí. Asi ve 300 případech ovšem plán nevyšel. Na otázku, kdy tedy bude moci ve sportovních halách začít další trénink, teď zemské vlády odpovídají vyhýbavě. Přesné datum se nikdo stanovit neodváží.
Největší problémy hlásí Severní Porýní-Vestfálsko, které jako nejlidnatější spolková země musí podle vnitroněmeckých kvót přijmout největší podíl migrantů (o systému rozdělování běženců čtěte zde). Jen v okresu Kolín nad Rýnem běžencům stále slouží 24 tělocvičen.
„Pro situaci kolem zabraných sportovních hal nemáme žádné pochopení. Chybí jasná komunikace, od zodpovědných úřadů nemáme žádné spolehlivé zprávy,“ stěžuje si Stefan Lamertz, ředitel Městského sportovního klubu Kolín.
Severní Porýní - Vestfálsko hlásí ještě 142 uzavřených tělocvičen. Přestože sportovcům i školákům citelně chybí, zemský sportovní svaz je s vývojem víceméně spokojený. Zemská vláda totiž dělá, co může: Ještě v dubnu byli běženci ubytovaní hned ve 300 tělocvičnách. Bádensko-Württembersko dosud hostí žadatele o azyl ve 34 sportovních halách, pětadvacet už uklidilo a vrátilo obvyklým nájemcům.
Školy a sportovní kluby doufají, že se jim zbylé tělocvičny podaří získat zpět alespoň do zimy. Během září a října si ještě vystačí s venkovními sportovišti, nerady by však opět zažily situaci z loňska. Když se venku ochladilo, nezbylo než řadu tréninků a stovky hodin tělocviku zkrátka zrušit.
