Letošní červen byl vůbec nejteplejším v historii podle měření Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) i NASA. Z měření vyplývá, že minulý měsíc byl o 0,9 stupně Celsia teplejší, než činí průměr 20. století. O 0,02 stupně tak byl překonán rekord z loňského roku. Server The Guardian připomíná, že nejvyšší naměřené hodnoty se porovnávají s údaji od počátku měření NOAA, které se datuje do roku 1880.
Kvůli oteplování se bude méně pracovat. Ekonomiky zpomalí, varuje OSN |
Rekordy tak meteorologové hlásí již ve 14 po sobě následujících měsících. Nic podobného se přitom v historii měření nikdy nestalo. Teplota pod průměrem 20. století byla naposled zaznamenána v prosinci roku 1984.
Velmi teplé počasí v uplynulých měsících bylo zprvu přičítáno jevu El Niño, tedy zeslabení studeného oceánského Peruánského proudu a následné oteplení oceánských vod. Podle Gavina Schmidta z NASA však tento jev již pominul a aktuální teplotní rekordy tak zřejmě jsou následkem globálního oteplování.
Oteplování nad vodstvem i pevninou
Kolega Schmidta Walt Meir vysvětluje, že růst globálních teplot podpořil i nevídaný teplotní skok v Arktidě. Ta podle Meira zaznamenala také nebývale nízký ledovcový příkrov. „Letošek je zatím co se týče teplot rekordním co se týče globálních teplot. Situace v Arktidě za posledních šest měsíců je však ještě extrémnější. Oteplení ve spojení s nestandardními vzorci počasí srazily arktický ledovec na letošní minimum,“ popsal.
Grafický přehled klimatických anomálií v červnu 2016
Zajímavý je přitom pohled i na podrobnější statistiky z vývoje teplot. Pokud se podíváme na mapu rozložení teplot nad pevninou, je zřejmé, že většina oblastí zaznamenala větší či menší nárůst teplot oproti loňskému červnu.
Největší skok je patrný nad severním centrálním a východním Ruskem, severní Austrálií a částí Indonésie, kde byly teploty oproti loňsku až o tři stupně Celsia vyšší. Jedinou oblastí, která zaznamenala pokles průměrné teploty, je centrální Jižní Amerika. Celkem pak nad veškerou světovou pevninou byla teplota o 1,24 stupňů Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Teplota nad moři a oceány pochopitelně rostla méně. Podle meteorologů se červnová teplota v těchto oblastech pohybovala o 0,77 stupňů výše, než je dlouhodobý průměr. Zároveň se stala vůbec nejvyšší červnovou teplotou nad světovými vodními plochami v historii (kompletní zprávu NOAA o teplotních rekordech v červnu najdete zde).
Většina studií v posledních letech uvádí, že teplotní rekordy jsou způsobeny takzvaným globální oteplováním či změnami klimatu. Tyto pojmy označují výrazný růst teplot, který je patrný od počátku 20. století. Globální oteplování je podle dosavadních zkoumání z velké části dílem člověka. Podle dosavadních scénářů by měla teplota planety Země při současném trendu do roku 2100 stoupnout o 2,6 až 4,8 stupně Celsia.
Důkaz: Viníkem globálního oteplování jsou skleníkové plyny:
K často zmiňovaným následkům globálního oteplování patří tání ledovců a s ním spojený růst hladiny oceánů, který může ohrozit nízko položené přímořské oblasti. Podle IPCC by se hladina světového oceánu mohla zvýšit do roku 2100 o 26 až 82 centimetrů, což by se mohlo dotknout až 280 milionů lidí.
Klimatická dohoda jako naděje pro budoucnost
Dále je globálnímu oteplování připisován častější výskyt extrémních povětrnostních jevů jako jsou záplavy, velká vedra nebo hurikány. Změny počasí mohou kvůli neúrodě uvrhnout podle Světové banky do chudoby dalších 100 milionů lidí. Někteří vědci také varují před možností většího rozšíření malárie a dalších chorob, to by podle Světové banky mohlo postihnout až 200 milionů lidí.
Globální oteplování v jediném grafu: opravdu za to mohou lidé |
V prosinci loňského roku se proto světové mocnosti na klimatické konferenci v Paříži dohodly na masivních investicích do obnovitelných zdrojů energie a snížení produkce skleníkových plynů. Cílem je udržet růst globální teploty co nejblíže hranici 1,5 stupně v porovnání s předindustriální érou (více o závěrech konference zde).
Nová klimatická dohoda by měla v roce 2020 nahradit nepříliš úspěšný Kjótský protokol z roku 1997, který například odmítly ratifikovat Spojené státy s tím, že by poškodil jejich hospodářství, a protože se ke konkrétnímu závazku snižování emisí nepřipojily také Čína a Indie. Právě Washington a Peking jsou přitom největšími znečišťovateli ovzduší na světě. K nové dohodě se však obě velmoci již připojily.
Animace NASA ke globálnímu oteplování:
