Nález se podařil 6. května díky šťastné náhodě při přípravách aktuální výstavy Karel IV. a Prácheňsko.
„V letech 1935 až 1936 tyto fragmenty naši předkové uložili do dřevěné bedýnky, kterou uchovali v oltářním prostoru. Po 80 let se badatelé i návštěvníci kraselovského kostela domnívali, že jediné, co se dochovalo z Karlovy truhly, jsou tři prkna spojená původním kováním. Po odkrytí boku oltáře jsme našli bedýnku velkou 100x50x50 centimetrů. Až po víko byla plná pozůstatků truhly Karla IV.,“ popisuje Marie Kotlíková, etnografka Muzea středního Pootaví.
Ihned kontaktovala vlastníka, kterým je farnost Kraselov, památkáře, odborníky i vědce z Akademie věd. „Podle dochovaných pramenů a tradice jsem tušila, že tam další pozůstatky truhly někde jsou. Byla jsem přesvědčena, že by je naši předci jen tak někam nezametli,“ podotýká Kotlíková. Z nálezu byl překvapený i farář Kraselova.
Ostatky světcůOstatky světců sbíral císař Karel IV. po celý život. Dodávaly jeho osobnosti vznešenost a potvrzovaly sílu moci. Království pak měly zaručit ochranu a milost od Boha. Císař ostatky nejen sbíral, ale pátral i po jejich původu. Nebylo snadné je získat, mohly být pouze darovány. Sbírka relikvií srovnatelná s říšskými svátostmi měla české krále nepřímo předurčovat i k držení říšského trůnu. Velká úcta k relikviím byla postupně přenesena na všechno, co s nimi bylo ve spojení. Také na truhlu, v níž byly podle pramenů převezené z Říma do Prahy některé ostatky svatých. |
Muzeum má nyní torzo ze 14. století zapůjčené od farnosti na pět let. Až do konce června je hlavním lákadlem na výstavě v kapitulní síni strakonického hradu. K vidění bude ve speciální vitríně.
Vedle ní návštěvníci zhlédnou pískovcovou sochu Karla IV. z poloviny 19. století i dvě cenné listiny. Jedna dokládá existenci vodního mlýna v Hoslovicích, ve druhé povolil Karel IV. Rožmberkům stavbu hradu Helfenburk.
Vrátí se do kostela?
Po skončení výstavy si vezmou pozůstatky vzácné truhly pod drobnohled odborníci.
„Připraví se harmonogram záchrany a určí se, co s fragmenty bude dál. Vlastník chce, abychom o truhle zjistili co nejvíce a veřejnost s touto unikátní památkou seznámili. Potom by se měla vrátit do kraselovského kostela. S tím souvisí zabezpečení a rekonstrukce celého kostela,“ dodává Kotlíková.
Truhla byla vyrobená z listnatého dřeva. Další částí bádání bude podrobné určení její cesty od Karla IV. přes Karlštejn až do Kraselova. Truhla byla nejprve majetkem vyšehradského probošta Bedřicha Chanovského z Dlouhé Vsi u Sušice, potom byla v rodině Chanovských na zámku v Oselci, později ji získali jejich příbuzní na Rábí. V červenci 1696 zamířila do Kraselova.
Podle pověsti silný šramot a bušení v truhle zvěstovaly smrt některého člena rodiny Chanovských. O tom se zmiňoval například ve svém díle i Bohuslav Balbín.
Znovuobjevení truhly po 80 letech je podobnou „bombou“ jako odkrytí fresky před deseti lety v křížové chodbě českobudějovického kláštera, která zobrazuje Karla IV. se synem Václavem IV.
„Oba dva jsou to významné nálezy, které skládají mozaiku o Karlu IV. Budějovická freska je důležitá tím, že odkazuje k jeho poslednímu pobytu ve městě v roce 1378. U nálezu truhly je navíc náhoda, že se to podařilo v letošním roce, kdy si připomínáme 700. výročí narození Karla IV.,“ míní Petr Pavelec, ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
