Gunnlaugsson zůstane předsedou vládní Pokrokové strany. Podle agentury Reuters Pokroková strana navrhne na post předsedy vlády dosavadního ministra rybolovu a zemědělství Sigurdura Johanssona. Podle místních médií budou muset s demisí premiéra souhlasit koaliční Nezávislá strana a prezident Ólafur Ragnar Grímsson.
Panama PapersODHALENÍ: Politici ukrývají bohatství v daňových rájích DALŠÍ JMÉNA: Mubarak, Messi i Jackie Chan WHISTLEBLOWER: Zdroj za informace nic nechtěl PUTINOVSKÁ STOPA: Miliardy ukrýval čelista i bankéř EXPERT: Panama je „tvrdý ráj“ ČESKÁ STOPA: Křetínský odmítl daňové úniky. Na seznamu je i žena spojovaná s Rittigem NOVINÁŘKA: Češi v Panama Papers? Advokát Monsport, podnikatel Benda |
Předseda islandské středopravé vlády podal demisi po velkém tlaku veřejnosti. Již v pondělí večer se na demonstraci před budovou parlamentu v centru metropole Reykjavíku sešlo deset tisíc lidí požadujících premiérovo odstoupení, další protesty byly naplánovány na úterý odpoledne.
Podle serveru Iceland Monitor byla pondělní akce jednou z největších politických demonstrací v dějinách země. Lidé pískali na píšťaly, bubnovali na bubny a někteří mávali banány, aby naznačili, že žijí v banánové republice (více o protestech zde). Asi desetina z 330 tisíc obyvatel Islandu podepsala petici vyzývající k rezignaci premiéra.
Proti premiérovi se postavili i členové jeho vlastní strany. Radní z premiérovy Pokrokové strany v druhém největším islandském městě Akureyri v prohlášení zveřejněném na sociálních sítích uvedli, že Gunnlaugsson ztratil důvěru a měl by odstoupit.
Gunnlaugsson svou demisi dlouho odmítal a hrozil rozpuštěním parlamentu. O svolení k rozpuštění parlamentu v úterý odpoledne také požádal. Prezident Grímsson však jeho žádost zamítl s odůvodněním, že se chce nejprve sejít se zástupci parlamentních stran.
Islandské opoziční strany plánují vyvolat v parlamentu hlasování o nedůvěře, které by se mohlo uskutečnit během tohoto týdne.
Gunnlaugsson podle investigativních novinářů rozkrývajících kauzu Panama Papers zatajil milionové investice do bank ve své zemi, a to prostřednictvím offshoreové společnosti. Poté, co se v roce 2013 stal premiérem, byl zároveň zapojen do vyjednávání o osudu tří islandských bank zkrachovalých v důsledku finanční krize (více o roli islandského premiéra čtěte zde).
