O dopadech, které rozšíření hnědouhelného dolu přinese, chce Sobotka jednat se svým polským protějškem 8. dubna. Přiměly jej k tomu zprávy z ministerstva životního prostředí, které varují, že těžba negativně ovlivní přírodní zdroje.
„Ty informace jsou znepokojivé. Rozšíření dolu by mohlo výrazně zhoršit dopady na životní prostředí,“ poznamenal premiér.
Zdůraznil také, že na pravidelné mezinárodní konzultaci s Polskem bude rozšíření těžby jedním z palčivých témat.
„V rámci jednání bude ale nezbytné přimět polskou stranu, aby zrealizovala veškerá možná opatření a zabránila negativnímu ovlivnění vodních poměrů na českém území,“ podotkl Sobotka.
Dopady rozšiřování těžby posoudí skupina expertů
Kvůli dolu Turów už vzniká v rámci česko-polské komise pro hraniční vody pracovní skupina expertů, která má posoudit dopady rozšiřování těžby na situaci podzemních vod na české straně.
Vznikne rovněž skupina na vládní úrovni, v níž budou i zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí. Mimo jiné by měla otevřít i otázku možné kompenzace, která povede k zajištění zásob povrchových i podzemních vod.
„Určitě budeme usilovat o to, abychom maximálně ochránili zájmy našich občanů, a také životního prostředí,“ dodal premiér.
Hnědouhelný důl je v jižním výběžku polského území mezi německým Žitavskem a českým Frýdlantskem. Jeho činnost je povolena až do roku 2020, další pokračování těžby je v plánu zřejmě až do roku 2044, přičemž se postupně zastaví až těsně u české hranice.
Hrozí, že šachta stáhne podzemní vodu
Rozšíření těžby má totiž vést podél spojovací silnice z Žitavy na Bogatyni, což je asi tři sta metrů od nejbližšího českého obydleného území na Uhelné, která patří pod Hrádek nad Nisou.
Důl TurówDůl v polském Turówě, který uhlím zásobuje stejnojmennou elektrárnu, má v současné době rozlohu 45 km2. Dále má důl hloubku 225 metrů, v roce 2044 má dosáhnout hloubky až 300 metrů a rozlohy až 55 km2. Pokud dojde k plánovanému rozšíření lomu k české hranici, obcím hrozí ztráta podzemní vody. Ministerstvo životního prostředí ve své aktuální zprávě píše, že jedním z řešení pro zajištění pitné vody pro zhruba třicet tisíc obyvatel Frýdlantského výběžku je dovést do oblasti pitnou vodu z povrchových zdrojů v Jizerských horách. Potrvá to devět let a bude znamenat investice překračující dvě miliardy. |
„Když půjdou tři sta metrů do hloubky, velmi reálně hrozí, že šachta stáhne podzemní vodu dolů. Zdroje pitné vody si nemůžeme nechat ohrozit,“ uvedl nedávno náměstek hejtmana pro životní prostředí Josef Jadrný.
Odborníci na životní prostředí navíc varují také před hlukem, mnohem větší prašností, pohybem výsypek nebo odtokem znečištěných vod z výsypek do povrchových vod na Frýdlantsku. A ohrožené budou i povodí Minkovického, Višňovského a Saňského potoka.
Studie ministerstva životního prostředí nabízí i možná řešení, jak zhruba třiceti tisícům obyvatel Frýdlantského výběžku zajistit pitnou vodu. Jedním z nich je dovést vodu do oblasti z povrchových zdrojů v Jizerských horách.
Při optimistickém výhledu ale potrvá dokončení tohoto opatření sedm až devět let a bude znamenat investice překračující dvě miliardy korun.
Pokles podzemních vod negativně ovlivní nejen vodní hospodářství, ale i celou řadu ekosystémů. Zvýšit se pak může i riziko požárů, nastat může nedostatek vody.
