Nejdřív jste přihrál na gól Krejčímu, pak jste se trefil sám. Sehrál jste životní zápas?
Asi jo. Ani nevím, co říct. Už po Krasnodaru jsem říkal, že to byl vysněný zápas, tohle je ještě hezčí. V Římě tři nula v poločase... To je nádhera.
Takový zápas jste si ani nevysnili, ne?
No, právě že vysnili! S Martinem Frýdkem jsme se zrovna celé dopoledne bavili o tom, že by bylo pěkné, kdyby to hned na začátku bylo dva nula. A ve dvanácté minutě to opravdu tak bylo... Před půlí jsme ještě jeden gól přidali, paráda.
Dal jste ho vy a byl to takový zvláštní volej - placírka k tyči...
Přilétl krásný střílený centr od Frýďase, obránci ode mě byli docela daleko, takže jsem stačil nastavit nohu. Naštěstí to spadlo do brány.
Čekal jste vůbec, že si na Laziu zahrajete od první minuty? Pro většinu lidí to byl překvapivý tah.
Trochu překvapení to bylo i pro mě. Nevěděl jsem to, až v den zápasu mi to trenér řekl. Ale byl jsem nachystaný a zvládl jsem to.
Co se dělo o poločase v kabině? Musel někdo tlumit euforii?
Ne, věděli jsme, že musíme pokračovat. Oni měli v první půli hodně šancí, docela nás tlačili. Nemohli jsme nic podcenit. Kdybychom dostali jeden gól, pak druhý, třeba by to bylo ještě těžké. Snažili jsme se dál zůstat soustředění a vyšlo nám to.
V předkole Ligy mistrů jste v létě dvougólový náskok ztratili. Nevybavil se vám ten zápas?
To vůbec. Na to jsme nemysleli, věřili jsme, že to dotáhneme a zvládli jsme to.
Jak jste si užil první oslavy?
Nádhera. Fantazie!
A koho byste chtěl jako soupeře pro čtvrtfinále?
Hrozně si přeju Liverpool. Už jsem ho chtěl místo Krasnodaru, doufal jsem, že ho dostaneme pak v osmifinále. Snad to teď vyjde.
