Hodně vás motivovalo Výborného zranění, kvůli kterému ukončil sezonu a pravděpodobně i kariéru?
V kabině samozřejmě padlo, že musíme hrát i za Vejbu, ale nijak zvlášť jsme to neřešili. Třeba ještě bude hrát, i když se říká, že ne. Škoda, kdyby takovou kariéru ukončil faul.
Vedle Davida Výborného vám chyběl kvůli trestu i další střední útočník Tomáš Urban. Jak jste se s tím snažili vyrovnat?
Je to škoda, když takoví dva hráči chybějí. Je nás ale dost, kluci, kteří nehrajou, tak čekají na šanci a myslím si, že to tentokrát zvládli dobře.
Lépe jste zvládli i celý zápas, v čem podle vás byla největší změna oproti prvnímu, který jste prohráli 2:5?
První zápas to bylo špatný, teď jsme do toho šli s větší vervou. Šli jsme si od začátku pro výhru, byli jsme víc zarputilí.
Dvakrát jste vedli, ale chvíli před koncem domácí vyrovnali ze situace, kterou musel posoudit videorozhodčí. Jak jste ji viděl vy?
Já osobně jsem to viděl tak, že gól byl vstřelený vysokou hokejkou, ale rozhodčí to asi viděl líp. Už střela byla hodně vysoká a proto jsem doufal, že to gól nebude.
Přestože gól na 3:3 Hradec vstřelil necelé tři minuty před koncem, ještě jste mohli prohrát, domácí měli několik šancí. Co se stalo?
Byli jsme po inkasovaném gólu docela skleslí a je pravda, že Hradečtí rozhodnout mohli. Nestalo se tak a 1:1 na zápasy je paráda.
O vaší výhře jste rozhodl hned na začátku prodloužení, v němž jste naopak byli aktivnější než soupeř. Záměr?
Trenéři nám v kabině říkali, že nesmíme na nic čekat, že nejde jenom bránit, naopak že to musíme sami urvat. Chtěli jsme dát góla, což se naštěstí podařilo rychle.
