Je to už tři a půl roku, co majiteli nábytkářské společnosti Pavlu Maškovi přišel formulář s velkým logem RES, jenž ho vyzýval, aby se zapsal do registru firem. Mašek listinu považoval za další žádost od Českého statistického úřadu (ČSÚ), takže ji vyplnil a odeslal. A pak už se jen nestačil divit.
Ve skutečnosti mu totiž nepsal ČSÚ, který ze zákona bezplatně provozuje Registr ekonomických subjektů, ale soukromá firma z Brna RES online. Jejím jednatelem je šéf valtických dobrovolných hasičů Lukáš Jurenka.
Drobným písmem formulář tvrdí, že jeho vyplněním se Mašek zavazuje za dva roky registrace v pochybném internetovém katalogu zaplatit celkem 77 tisíc korun. Stal se tak jednou ze stovek obětí kontroverzních katalogových podnikatelů z celého Česka.
Podnikatel čeká, jak rozhodne Nejvyšší soud
Mašek ale na rozdíl od řady jiných firem ani přes následnou sérii výhrůžek peníze neposlal. Začal se soudit a jako jediný z postižených svůj případ nyní dotáhl až k Nejvyššímu soudu v Brně. Přestože dal naději také ostatním postiženým, po letech tahanic se jeho dluh i se započtenými výdaji na právníky vyšplhal na čtvrt milionu korun.
V pátek pražskému podnikateli napsal exekutor, že mu obstavil firemní účty.
„Dovolání k Nejvyššímu soudu bohužel nemá na exekuce odkladný účinek. Rozhodně to ale nevzdám. Mluvil jsem s řadou lidí, kteří mi říkali, že mi fandí, ale na soud s nejistým výsledkem odvahu nemají. Pokud bychom ovšem my nyní vyhráli, budou se podle toho muset v obdobných případech soudy nižší instance řídit,“ upozorňuje Mašek, který teď čeká, až o jeho případu Nejvyšší soud rozhodne.
Pokud se dříve jeho peněz zmocní exekutor, hrozí mu podle něj, že už je nikdy neuvidí, i když spor vyhraje. „Obávám se, že majitelé pak firmu zlikvidují a založí si novou. Já už se ničeho nedomůžu,“ dodal Mašek.
Dva různé verdikty soudů: podvod i legální byznys
Po prvním roce a půl soudních tahanic se přitom zdálo, že zvítězil. Brněnský městský soud totiž řekl, že smlouva firmy RES online byla podvodná a Mašek nic platit nemusí. Výhru ale podnikatel neslavil dlouho. Jurenka se odvolal.
A po dalším roce a půl Krajský soud v Brně v doteď platném rozsudku oznámil, že na takovém byznysu nic špatného není. Podle soudce Zdeňka Bureše totiž mají podnikatelé povinnost pečlivě číst, co podepisují.
Takový výklad zákona ale například někdejší ústavní soudkyně a nynější senátorka Eliška Wagnerová (SZ) tvrdě kritizuje. Mašek má podle ní dobrou šanci spor u Nejvyššího soudu vyhrát.
„Taková smlouva by měla být neplatná, protože je silně zavádějící. Je to do nebe volající. Krajský soud předvedl plochý a prvoplánový výklad zákona, který vůbec nebere v potaz, zda za vyčíslenou částku lidé dostali protislužbu. V případě tohoto formuláře je zřejmý úmysl druhé strany se obohatit doslova za nic,“ konstatovala Wagnerová.
Zásadní je podle ní přitom i fakt, že tiskovina napodobuje formulář ČSÚ. Ten přitom sám před tímto dokumentem opakovaně varoval.
Na formulář RES online před dvěma lety naletěl také brněnský režisér Břetislav Rychlík. „Nakonec se ale zalekli známého jména a peníze po mně nechtěli,“ uvedl Rychlík.
Jurenka na formulářích nic špatného nevidí
Po svých zkušenostech začal o katalogových podnikatelích natáčet film, který má jejich praktiky odkrýt. Pod názvem Zcela zvláštní způsob podnikání ho po Novém roce odvysílá Česká televize jako součást cyklu dokumentů pojmenovaný Intolerance.
Jednatel firmy RES online Jurenka, jenž je i velitelem dobrovolných hasičů ve Valticích, se na webu chlubí četnými zásahy u požárů či nehod. Na tom, že zároveň požaduje desítky tisíc od firem v kontroverzních formulářích, nic špatného nevidí. Na dopisech, které rozesílá, je podle něj vše jasně napsané.
„Kdyby moje podnikání bylo právně závadné, je už dávno nějak postiženo. A to se nestalo. Přesto s tím končím. Dál tomu nechci věnovat svůj čas,“ řekl MF DNES bez dalších podrobností Jurenka.
Přitom není zdaleka sám, kdo takto podniká. V posledních týdnech odeslala své formuláře i další firma z Brna. Zápis do České databáze společností přijde podnikatele v případě nepozornosti na 2 650 korun za rok. Za počinem podle obchodního rejstříku stojí maďarský občan jménem Gyula Erich Katona.
Zda skutečně firmu provozuje, nebo jde o takzvaného bílého koně, je obtížné zjistit. Kontaktovat se ho MF DNES zatím nepodařilo.
Oběti založily občanské sdružení
Jestli už další dopisy nebudou firmám chodit alespoň od Jurenky, jak slíbil, také není jasné. Loni v prosinci totiž založil další firmu ARE stat, od které už řada společností dostala podobný formulář. Drobná písmenka na něm tentokrát říkají, že jde o nabídku na zapsání do internetového registru za 33 tisíc ročně.
Přístup do výsledné databáze ale paradoxně mají pouze ti, kteří se do ní za podobnou částku také zaregistrují. Název databáze přitom nápadně připomíná Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES), který provozuje ministerstvo financí.
Oběti zmíněných formulářů si zatím pomáhají po svém. Vytvořili občanské sdružení Společná obrana, pomocí kterého své kroky koordinují a vzájemně si radí. To nyní sbírá peníze na vydávání tištěného časopisu, který má varovat i ty podnikatele, kteří internet nepoužívají.
