Když se poprvé objevila ve Světovém poháru, bylo to zjevení. Možná podobné, jako o pár let dřív v podání Magdaleny Neunerové, dvojnásobné olympijské vítězky. I závodním pojetím si byly podobné, obě po tratích létaly.
Maličká Němka se díky rychlému běhu stala i dvojnásobnou mistryní světa v juniorkách. I přesto, že v závodech terč několikrát minula, byla schopná své soupeřky předjet. Přitom kariéru plánovala na trochu širších lyžích.
Narodila se v německém zimním středisku Garmisch-Partenkirchenu, tradičním dějišti jednoho z dílů skokanského Turné čtyř můstků. Otec Němec, matka Norka. Jaké lepší zázemí pro zimní sport mohla přát? Dokonce i dnes hovoří plynně německy i norsky.
Otec jí vedl k alpskému lyžování, ke kterému měl blíž. Sama Gössnerová v něm viděla budoucnost, alespoň do čtrnácti let.
Tehdy jako každý den sjížděla ze svahu mezi brankami, když jí jedna lyže podjela a ona při nepříjemném pádu ztratila několik zubů a zlomila si lícní kost. „To jsem si řekla dost. Chci zkusit něco jiného,“ vzpomínala.
Rozhodla se pro biatlon.
V juniorkách vévodila a myslela si, že podobné to bude i v ženské kategorii. Jenže její šílená střelba, kdy na stanovištích byla schopna nechat i všech pět ran, ji často srážela dolů. Možná i proto se rozhodla zkusit štěstí v klasickém běhu na lyžích.
Na olympiádě ve Vancouveru v roce 2010 pomohla německé štafetě ke stříbrným medailím. O rok později, už zase v biatlonu, získala zlato v té samé disciplíně. S kolegyněmi titul světových šampionek dokonce obhájila, vyhrála první individuální závody ve Světovém poháru a v sezoně 2012/2013 skončila devátá v celkovém pořadí SP.
V celkem devíti závodech z 24 byla přitom nejrychlejší na trati, opět ji srážela nejistá střelba, ale zdálo se, jako by se Gössnerová pomalu usazovala.
Dokonce se v tom roce zúčastnila i světového šampionátu v běžeckém lyžování a na bruslařské desítce byla pět desetin od bronzu. „Ještě že jsme aspoň tři specialistky lepší než Miriam,“ řekla tehdy druhá Marit Björgenová. A Němka plakala. „Tohle je jeden z mých nejtrpčích momentů,“ prozradila po závodě.
Přesto zažila nejlepší sezonu kariéry a těšila se na tu olympijskou.
Tady pohádka končí.
Během léta v roce 2013 si vyjela u norského městečka Skarnes na horském kole, ale nebyla to jedna z těch šťastných vyjížděk. Dvojnásobná mistryně světa ve štafetě spadla tak nešťastně, že si zlomila tři bederní obratle.
„Po detailním prozkoumání zranění jsme usoudili, že Miriam nemusí na operaci, ale čeká ji dlouhá rekonvalescence, přibližně šest až osm týdnů,“ přiblížil stav německé biatlonistky šéf německého lékařského týmu Bernd Wolfforth.
Samotná Gössnerová byla do dalších týdnů optimistická. „Z toho pádu si sice moc nepamatuju a můžu být ráda, že nejsem na vozíčku, ale teď doufám, že co nejdřív zacelím mezeru v přípravě a na olympijskou sezonu se připravím nejlíp, jak to půjde,“ věřila tehdy.
Už od prvních závodů Světového poháru ale bylo jasné, že to není ta Gössnerová, kterou biatlonový svět znal. Už to nebyla ta letící německá mašina. Klasicky se trápila ve střelbě, ale co bylo horší, trápila se i v běhu.
Až v lednu, pouhý začátek před startem Her v Soči světu oznámila: „Došla jsem k závěru, že do Soči nepojedu. Musím se dát kompletně do kupy. Sami vidíte, že se na těch lyžích neumím pořádně hýbat. Na olympiádě chci vyhrát medaili, což s mými zády teď nejsem schopná“ řekla na tiskové konferenci.
Příklad za všechny: její nejlepší výsledek v první části sezony bylo 47. místo...
„Musíme mít na paměti, že šlo o opravdu vážné zranění. Můžeme být rádi, že vůbec lyžuje, mohlo to dopadnout o dost hůř,“ připomněl Wolfforth.
Pětadvacetiletá biatlonistka využila volného času po svém a nafotila i zajímavé snímky pro Playboy, které vzbudily zájem i mezi biatlonisty. „Rád vidím, že je na tom tvá páteř lépe,“ napsal tehdy na svůj Twitter Martin Fourcade a připojil i jednu z fotek.
Loni se do Světového poháru vrátila znovu, ale stále to nebylo ono. Celou sezonu se pohybovala na hranici A týmu a B týmu. Přesto jí německá veřejnost věřila, věřila jí i Neunerová, která už kariéru ukončila.
„Není pochyb o tom, že se Miriam zase vrátí. Musí se dál biatlonem bavit, pak to půjde snáz. Letos má další šanci, budeme doufat, že se jí to podaří,“ přála si Neunerová před letošní sezonou.
Gössnerová letos absolvovala celou letní přípravu, německý trenér Gerald Hönig s ní byl spokojený. „Pracovala dobře, ale stále potřebuje čas. Letos jsme hodně pracovali na zlepšení střelby,“ prozradil. Gössnerová by se tak mohla stát úplně jinou biatlonistkou. Kvůli předchozímu zranění sice na trati trochu pomalejší, zato s perfektní střelbou.
Nemoc Laury Dahlmeierové ji na poslední chvíli posunula do A týmu, hned v Östersundu tak bude mít šanci na restart. Všichni by jí ho přáli.
