Po orloji má Brno další kontroverzní sochu za miliony. Rónovu „žirafu“

Náměstí Svobody v Brně má podivné hodiny, to Moravské pro změnu dostane Jošta Lucemburského, který si není podobný. Osmimetrová jezdecká socha markraběte ještě před středečním odhalením budí rozporuplné reakce. Už teď se bronzovému dílu přezdívá brněnská žirafa.

Původně tam měla stát už před pěti lety. Sochy na počest markraběte Jošta z rodu Lucemburků (1351 - 1411) se ale Brňané dočkali na Moravském náměstí až teď.

Na výročí dne vzniku samostatného Československa tam v pravé poledne odhalí koně s rytířem v brnění, jehož kopí dosahuje výšky osmi metrů. Víkendovému usazování kolosu na své místo přihlížely stovky lidí.

Bronzové dílo sochaře Jaroslava Róny stálo město Brno téměř sedm milionů korun. A už teď je magistrátu jasné, že řada lidí sochu odsoudí podobně jako orloj na náměstí Svobody.

Ten nemá podobu hodin a čas z něj vyčte snad jen autor, socha Jošta zase vůbec nevypadá jako markrabě.

„Kontroverze to určitě vzbudí a my se na ně těšíme,“ vzkázal náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno), který v případě orloje dříve tak optimistický nebyl.

Jezdecká socha září před Moravskou galerií, hned vedle kostela svatého Tomáše. Místo je důležité. To, jak skulptura vypadá, vychází z konceptu okrášlení Moravského náměstí. Kromě toho, že má uctít památku Jošta, má být alegorií odvahy.

Tedy poslední ze čtyř Platonových ctností. Je tak doplněním ke kašně s vodou znázorňující umírněnost, soše s krychlí představující spravedlnost a mapě Brna z doby třicetileté války znamenající prozíravost.

Akademici s Rónovým návrhem nesouhlasili

Socha nemá podstavec a pod enormně vysokýma nohama koně budou lidé moci procházet. Právě kvůli své výšce si už stačila vysloužit přezdívku brněnská žirafa. Také se objevilo srovnání s trojským koněm nebo svatým Václavem z pražského Václavského náměstí.

Nicméně žirafí velikost sochy by tak nevadila. Více už to, že skutečnou osobnost moravských dějin lze ve skulptuře vidět jen s notnou dávkou fantazie.

Markrabě Jošt

• Jošt Moravský (1351–1411) byl synem moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a synovcem „otce vlasti“, císaře Karla IV.
• Po smrti svého otce roku 1375 po něm převzal titul moravského markraběte a z hradu Špilberk udělal své hlavní sídlo.
• V roce 1410 jej zvolili římským králem.
• Moc dlouho ale tuto pozici nezastával. O rok později totiž zemřel, a Brno tak přišlo o možnost stát se centrem římské říše.
• O Joštovi se tvrdí, že byl velmi obratný a ctižádostivý politik, který se nebál měnit strany a názory podle toho, jak se to zrovna hodilo.

„Pokud by se jmenovala pouze Alegorie odvahy, nic bychom nenamítali. Jezdec na koni může skutečně odvahu připomínat. Iniciátoři sochy však zřejmě chtěli vyhovět i požadavku mít v Brně sochu Jošta. Místo aby udělali sochy dvě, postavili jednu. Jenomže hlavní vlastností Jošta nebyla odvaha, ale spíše diplomacie,“ postěžoval si Jindřich Klapka z Fakulty strojního inženýrství VUT.

Společně s dalšími akademiky před dvěma lety poslal městu otevřený dopis, v němž s Rónovým návrhem nesouhlasil.

Sochaře za to, že dílo pojal jako udatného bojovníka, a ne schopného politika, ale vinit nelze. „Nemá to být portrét Jošta Moravského, je to podobenství odvahy. Takhle totiž znělo zadání,“ říká Róna, který na soše pracoval posledního dva a půl roku každý den.

Do osmimetrové výšky ji vyhnal proto, aby se mezi dominantními stavbami Moravského náměstí neztratila.

Paříž má Eiffelovku, Brno Jošta

S nápadem udělat Joštovi - jedné z nejdůležitějších moravských osobností - podobiznu a postavit ji poblíž kostela svatého Tomáše, kde se nacházejí jeho ostatky, přišlo vedení města v roce 2009.

Hotovou ji chtělo mít v říjnu 2010 na 600. výročí Joštova zvolení římským králem. Hlavním propagátorem myšlenky byl Richard Svoboda (ODS), v té době senátor, dříve primátor a dnes kastelán ve Valticích.

Přezdívky soch

Jak jim Brňané také říkají

Orloj na náměstí Svobody
Penis, Vibrátor, Socha, která má koule

Spravedlnost na Moravském náměstí
Exekutor s pračkou, Člověk, co má zácpu, Náčelník z Přeletu nad kukaččím hnízdem

Odvaha na Moravském náměstí
Brněnská žirafa, Brněnský svatý Václav, Trojský kůň

„Jošt to dotáhl ve světské hierarchii nejdál ze všech Brňanů, i když byl velmi komplikovanou osobností. Navíc moravští Lucemburkové položili základy půdorysu historického jádra Brna tak, jak je známe dnes,“ vysvětlil Svoboda, proč chtěl mít v Brně sochu synovce krále Karla IV.

Osud díla se ale poté stal skoro tak komplikovaným, jako byl Jošt sám. Komise nejprve vybrala návrh, jehož autorem byl dnes již zesnulý Marius Kotrba.

Ten pro Moravské náměstí vytvořil už sochu Spravedlnosti, kterou zobrazuje muž s krychlí. Jenže městu ani Brňanům se vítězný návrh nelíbil, tak v roce 2011 vypsali soutěž novou. A z 21 zaslaných modelů vybrali ten Rónův.

„Chyba byla v zadání. Nemohli jsme se rozhodnout, jestli chceme Jošta, nebo odvahu. Proto je třeba se na sochu dívat s jistým nadhledem,“ okomentoval dílo Robert Kotzian (ODS), tehdejší náměstek bývalého primátora Romana Onderky (ČSSD). Oba byli v komisi, která vítězný model vybírala.

Podle Svobody u každého výrazného prvku ve městě chvíli trvá, než si na něj lidé zvyknou.

„Pařížanům se taky původně nelíbila ta škaredá kovová věž u Seiny. Jsem přesvědčený, že instalovaná socha má všechny předpoklady pro to, aby ji naši potomci pokládali za jeden z neopominutelných symbolů Brna. Možná si Brno bez něj ani nebudou umět představit a budou ho prodávat jako suvenýr, stejně jako Pařížané svou kdysi nemilovanou Eiffelovku,“ dodal bývalý senátor.

Brněnská atrakce. Lidé chytají kuličky z orloje (natočeno 3. 11. 2010):

3. listopadu 2010