Investoři spolupracovali s architekty z ateliéru Stempel a Tesar ještě před koupí domu, už tehdy žili v Praze 6 a v této lokalitě chtěli zůstat. Architekti měli představu o tom, jaké bydlení manželé se dvěma dcerami potřebují a jaký je jejich rozpočet, a mohli jim tak po celou dobu poskytovat cenné rady.
Několikrát je odradili od koupě domu, který by ani po rozsáhlé rekonstrukci nemohl splňovat jejich požadavky. Vila na Hanspaulce se současným majitelům líbila už při první návštěvě, i když bylo jasné, že uvést ji do žádané podoby bude náročné:
„Zatímco zašlou krásu klasické prvorepublikové vily stačilo zvenčí lehce oprášit, aby se vila vyjímala jako zamlada, dispozice a interiéry současnému bydlení vůbec neodpovídaly. Navíc byla vila rozdělena po patrech na jednotlivé byty,“ vysvětluje architekt Jan Jakub Tesař, jeden z autorů celé realizace.
Všechny příčky pryč
Do fasády domu nebylo možné zasahovat už jen proto, že je v památkově chráněné oblasti. Majitelka dodává, že vzhled domu ani měnit nechtěli. Interiér, který měl být podle ní především moderní, pohodlný a praktický, však vyžadoval zásadní úpravy.
„Co se týče půdorysů jednotlivých podlaží, odsouhlasili jsme hned první variantu. Při navrhování interiérů jsme si nechali poradit a spolehli se na znalosti a cit architektů. Nechali jsme se architekty přesvědčit na některé vychytávky, například centrální vysavač. Chtěli jsme také pokoj pro hosty, který by případně mohl sloužit i pro dlouhodobější použití.“
Vstupní podlaží bylo upraveno ke garážování dvou automobilů, jeho součástí je i technické zázemí, sklad a důstojný vstup do domu.
Hlavní obytný prostor je díky usazení vily ve svahu na úrovni nově vybudované zahradní terasy a zároveň o patro výš, než je ulice.
Architekti zde odstranili všechny příčky, zůstala jen střední nosná zeď a výsledkem je velkorysý prostor, ve kterém na sebe plynule navazují jednotlivé funkční zóny.
Další podlaží představuje klidovou část domu, s ložnicí a dvěma dětskými pokoji s velkými šatnami a vlastní koupelnou. V podkroví najdete pokoj pro hosty s vlastním zázemím.
Hrubé stavební práce prodražila a prodloužila pouze skutečnost, že dům neměl pořádné základy, jinak vše probíhalo bez komplikací a v dohodnutém čase.
Příroda městu sluší
V interiéru převládají nadčasové neutrální odstíny. „Chtěli jsme přírodní barevnost oživenou nějakým akcentem,“ popisuje majitelka domu, „trochu jsme se obávali černé stěny v obývacím pokoji, ale naštěstí jsme dali na rady architektů a s výsledkem jsme spokojeni. Od jara do podzimu je obývací pokoj zpestřen výhledem do zelené zahrady. Dalším barevným prvkem je knihovna zaplněná různými věcmi a v neposlední řadě je výrazným doplňkem obývacího pokoje obraz od studenta AVU Leoše Suchana.“
Právě nosná zeď natřená černým benátským štukem tvoří kontrastní pozadí vestavěnému krbu v centru důstojného prostoru a stala se dominantním prvkem. Kromě vstupu, kde se použilo tradiční a velmi odolné teraco, převládají v celém domě dřevěné podlahy.
Pro úložné prostory a obklady ve vstupní hale a na zábradlí schodiště použili architekti dýhu amerického ořechu. Další dřevo v podobě světlé břízy se objevuje na nábytku v hlavním obytném prostoru, který elegantně skrývá toaletu a odcloňuje kuchyňský kout.
Právě kvalitní přírodní materiály, čisté linie, umírněná barevnost a především praktické členění prostoru vrátily prvorepublikovou vilu na Hanspaulce do současnosti, aniž by přitom potlačily krásu jejího původu.
Autoři projektuStempel a Tesar architekti: Prof. Ing. arch. Ján Stempel (1959), Ing. arch. Jan Jakub Tesař (1981) V roce 2004 ukončil Ján Stempel dlouholeté partnerství ve firmě a v praxi pokračoval samostatně. Od roku 2012 působí na Fakultě architektury ČVUT v Praze jako vedoucí Ústavu navrhování I. V roce 2008 založil studio Stempel a Tesar architekti společně s Janem Tesařem, který studoval na prestižní univerzitě v Delftu v Nizozemí a na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Během pobytu v Nizozemí pracoval v renomované kanceláři Jeanne Dekkers architektur. |