Psal se rok 1985 a v hradecké fakultní nemocnici se otevíral Bedrnův pavilon chirurgických oborů, o kterém se díky technickému vybavení hovořilo jako o zázraku moderní medicíny. Budova se zakrátko stala díky chirurgické, kardiochirurgické a urologické klinice pojmem mezi lékaři i pacienty.
Po 30 letech provozu se stále mluví o zázraku, jenže spíš díky tomu, že pavilon poskytuje špičkovou péči navzdory hrozné technické kondici.
„Stav chirurgického pavilonu se může do pěti let dostat do kritické fáze hrozící havárií,“ soudí Tomáš Cikrt, někdejší mluvčí ministerstva zdravotnictví a nynější šéfredaktor serveru zdravotnickydenik.cz, podle kterého je vše dokonce tak daleko, že hrozí utlumení některých výkonů, které se staly hradeckou chloubou.
Se záchranou však přispěchalo ministerstvo zdravotnictví, které do sedmi nemocnic plánuje na podfinancovanou infrastrukturu poslat 10 miliard korun, a Hradec by za rekonstrukci Bedrnova pavilonu a stavbu nového souboru budov chirurgie mohl utratit až dvě miliardy korun. Stát by měl poslat 1,4 miliardy, zbytek musí coby spoluúčast sehnat sama nemocnice.
Byl to boj o peníze
„Byla to velmi dobře připravená akce, ale současně i velký boj o peníze. Předcházela tomu dlouhá řada jednání na ministerstvu i na nižších úrovních. Všichni budeme nesmírně rádi, když se to podaří, ale raději neříkám hop, dokud se nepřeskočí,“ upozorňuje Jaroslav Malý, lékařský náměstek fakultní nemocnice a současně senátor, „dokud nemáme peníze na stole, raději nejásáme, ale zároveň nemám žádnou indicii, že bychom o ty peníze mohli přijít.“
Státní miliardy na rozvoj nemocnic
Pozn.: První číslo uvádí celkovou investici v miliardách Kč, druhé podíl státního rozpočtu. |
Stavebně velmi náročný projekt by podle ministerstva mohl být realizován v letech 2017 až 2022 a v nemocnici vznikne úplně nový komplex.
„Cílem projektu je přístavba a rekonstrukce Bedrnova pavilonu. Chirurgické obory budou koncentrovány a restrukturalizovány. Vzniknou ale také nová oddělení: akutní rehabilitace, septické a oddělení monitorované péče. Také vznikne centrum chirurgie hlavy a krku a hybridní operační sál,“ vypočítává Cikrt.
Přístavba by měla mít až osm pater a místo je na ni jižně od současného pavilonu.
Kvalitní péče má na budovu velké nároky
Renomé chirurgického pavilonu sahá daleko za hranice kraje, a kdyby se dvě miliardy na velkolepou stavební akci nenašly, podle Cikrta by dobrá pověst mohla být do pěti let zničená.
Podle senátora Malého stojí udržení kvalitní péče o pacienty obrovské úsilí a Bedrnův pavilon si na sebe v podstatě upletl bič.
„Například nás ohromně vytěžuje traumatologie, a to i přes krajské hranice. Dochází k čím dál tím vyšší specializaci různých oborů. Právě to je hlavním důvodem, proč se současný pavilon musí přestavět. Těšíme se například, že se malé chirurgické obory, které jsou rozesety po celé nemocnici, soustředí do jednoho objektu. Jde o to, abychom pacienty v těžkém stavu nemuseli převážet na magnetickou rezonanci, CT a další vyšetření,“ zdůrazňuje Malý.
Cikrt sice straší, že v krajním případě je ohrožena kvalita péče, ale tuto situaci si lékařský náměstek představit nedokáže.
„Řekněme, že bychom nemohli provádět péči, na kterou bychom neměli materiálově, metodicky, přístrojově, ale i personálně. Vždyť cenu má jen takový personál, jehož práce baví,“ říká Malý, jenž ale zároveň upozornil na stav budov neurochirurgie: „Doslova dosluhují. Postavilo se to ještě za profesora Petra v 70. letech, tehdy to byla velmi moderní stavba, jenže dnes je uplynulých 45 let hodně vidět.“
Některé nemocnice si na investice „vydělají“ prodejem nepotřebného majetku - třeba v Brně se za 700 milionů zbaví areálu nynějšího pracoviště na Obilném trhu. To však není případ Hradce, který na prodej nic nemá.
Ministerstvo zato spočítalo, že díky realizaci v místní fakultní nemocnici dojde ke zlepšení provozního hospodaření o 65 milionů korun a návratnost spočítalo přesně na 30 let.
