„Místní stromy sice nijak nevynikající velikostí, zato svojí vzácností,“ potvrzuje Robert Stejskal ze správy parku, který se zabývá ekosystémy.
Na Hradišťských terasách, což jsou zbytky středověkých kamenných teras poblíž znojemské přehrady, jsou zpustlé sady a zahrady.
Nyní tu lidé narazí na mišpuli německou či fíkovník smokvoň, jednu z nejstarších kulturních rostlin vůbec.
Za změnou v přírodě nestojí jen nadstandardně teplé měsíce, ale především mírná zima. „Fíkovníky většinou první zimu hned vymrznou, ale Hradišťské terasy jsou natolik vyhřáté, že se tak nestalo,“ vysvětluje Stejskal.
Citronečník se hodí maximálně do marmelád
Exotické plody tak pěstují i tamní zahrádkáři. „Máme u nás teplo jako v Řecku nebo Itálii, není se čemu divit,“ říká Eva Baráková, která má chalupu v Popicích. „Fíkovník je úplně obsypaný a čekám, že plody skutečně dozrají. Takhle bohatě se zadařilo poprvé.“
Tím výčet stromů a keřů typických spíš pro subtropy nekončí. Raritou je i citronečník trojlistý, který roste ve znojemském Marákově. Dařit se může i pěstitelům granátového jablka.
Zklamáním pro Jihomoravany může být, že si příliš nepochutnají. Granátové jablko většinou dorůstá jen do malých rozměrů a citronečník se hodí maximálně do marmelád.
