Mělo to být jeho velké sbohem, ale při úvodním výkopu brněnský patriot na hřišti chyběl. S mikrofonem v ruce prosil Švancara od pomezní čáry diváky, aby zmizeli z ochozů, které měly zůstat uzavřené. „Přiznám se, že jsem byl zaskočený, že se to tady tak narvalo. Díky policii a pořadatelům jsme to snad zvládli,“ vyprávěl fotbalový bavič.
V exhibičním zápase před parádní kulisou, která v Česku na fotbalovém zápasu nebyla bezmála 16 let, zvítězil 17:9 červený tým složený především z bývalých brněnských fotbalistů. O výsledek však nešlo. „ Vzkaz je jasný – lidé tady sport chtějí. A teď budeme tlačit na nový stadion za Lužánkami,“ odpovídal Švancara houfu novinářů přímo na trávníku po dojemné rozlučce.
Jaké emoce ve vás převládají?
Ještě nevím, jestli nebyly nějaké škody nebo zranění. To mi leží v hlavě, jsou to dojmy, které mám na prvním místě. Žádná zpráva ke mně zatím nedošla, ale vidím, že diváci odchází z tribun tak, jak mají. Převládá ve mně, aby se nic nestalo. Potom by byla budoucnost těchto akcí na tomhle oživeném stadionu ohrožená. Tohle je strašně důležité, aby dopadlo dobře.
Jak jste se cítil jako organizátor?
Veškeré problémy jdou za mnou a nerad bych byl u soudu. Z tohoto důvodu jsem dával na všechno pozor. Z pozice organizátora jsem se snažil mluvit do mikrofonu, ale užil jsem si to i tak. Strašně jsem se rozplakal, když dával syn gól. To mě dojalo, byl jsem rád, že si to užily i pozvané osobnosti. Nechci říct, že jsem se rozloučil jen já. Třeba Pepa Hron tady před 40 roky získal titul a teď tu chytal před návštěvou, na kterou byl zvyklý. Jsem rád, že fanoušci a hasiči to zvládli. Doufám, že se ke mně nedostane zpráva, že se něco stalo.
Kdy jste byl nejvíc naměkko?
Plakal jsem hodně. Ale to jsou normální emoce a když lidi skandovali moje jméno nebo syn dal gól... Chlap by se neměl stydět, k tomu to prostě patří. Když dal malý gól, řval jsem, ale hned jsem se začal smát. Vysvlékl si hned dres a já si říkal, po kom asi je. Jsem šťastný za maminku, za taťku, že si to užili. Díky nim jsem mohl fotbal hrát.
Na závěr utkání jste se loučil z kapoty starého mercedesu, který s vámi obkroužil hřiště. Tak jste si to naplánoval?
Bylo to pro mě překvapení od fanoušků. Kolečko na mercedesu bylo originální, nemělo to chybu. Byl to perfektní nápad, klobouk dolů před fanoušky. Obrovský dík všem, že to všichni zvládli. Nemám, komu bych nejvíc poděkoval. Tohle je akce nás všech. Dobrovolníci, média, fandové, sám jsem překvapený, kolik tady bylo lidi. Seděli úplně všude jako za starých časů. Proto ve mně místo emocí hrklo: „Ježišmarja, jestli se někomu něco stane, já si to budu vyčítat do konce života.“ Nechci si pamatovat rozlučku, že se někdo zranil nebo nedejbože horší věci (podle informací záchranáři ošetřili několik lidí, více čtěte zde).
Co vás teď chystá? Stanete se manažerem Lužánek?
Do žádné role se nechci pasovat. Tímhle utkáním to končí, co bude dál, je věc nabídky. Záleží na komunikaci s magistrátem, s našimi politiky. Apeluju na ně, že to jde. Lidí dorazilo mraky, byla to ale skvělá práce policie a ochranky. Co bude dál, je otázkou. Uvidíme, co z toho vypadne. Ale je jasné – lidi tady sport chtějí. Teď budeme tlačit na nový stadion za Lužánkami.
Na jaře jste hrál nižší soutěž v rakouském Waidhofenu, budete tam pokračovat?
Trenér mi naznačil, že bych měl víc trénovat, takže jsem tam skončil. Nicméně třikrát nebo čtyřikrát týdně dvě hodiny tréninku jsem nemohl dát. Věnoval jsem tomuhle projektu, kde jsem měl spíš na starost komunikaci. Na papírování jsem byl naštěstí obklopen lidmi, kteří to vzali za správný konec a pomohli mi to dotlačit až sem. V Rakousku je konec, ale amatérsky bych rád chtěl dál pokračovat, je to věc nabídky. Chtěl bych, aby mi všichni hned volali. Ne, teď si chci dát týden volno. Zítra mí začíná kemp pro děti v Rosicích, rád bych tam přivítal rodiče. Potom to chci lehkou formou nějak vstřebat. Přemýšlím, že odjedu pár dní za hranice, abych si někde dáchnul. Potom se pustím do nabídek.
Legenda Zbrojovky Karel Kroupa ve vás vidí manažera, který by pozvedl brněnský fotbal. Souhlasíte?
Všechno je otázka souhry a týmu, podobně jako tomu bylo dnes. Kdyby tady nebyli fandové, novináři, dobrovolníci, tak bych to nezvládl. Není to o Petrovi Švancarovi, že půjde do Zbrojovky a všechno bude jinak. Je to o trenérovi, týmu, marketingu. To jsou věci, které to můžou pozvednout. Zbrojovce neskutečně pomůže to, že bude nový stadion. Předpokládám, že se permanentky vyprodají hned první sezonu. Když bychom prodávali dvacet tisíc, peníze se dají použít na koupi kvalitního týmu. Když můžou slavit v Plzni double, tak proč bychom my nemohli třeba do deseti let tu mít podobnou show. Nikdo sem lidi dnes nenutil, viděl jsem starší pány, dědečky, děti a všichni se bavili. Zbrojovka mi pomohla v marketingových věcech, ale mrzelo mě, že tady nebyla. Přiznám se, že bych rád fotbal v Brně dělal, ale říkám, je to o týmu, nejen o Petru Švancarovi.
