Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) muž vědomě najel na sněhový můstek, který na svahu zůstal po předchozí sportovní akci. Zranil se, následně ochrnul a zůstal na vozíku.
Původně justice dospěla k závěru, že tři čtvrtiny zodpovědnosti nese firma, jež provozuje areál Špičák. Můstek totiž dostatečně nezabezpečila. NS uznal, že firma porušila prevenční povinnost, ale zároveň rozhodl, že poměr spoluodpovědnosti bude spíše opačný. Více než polovinu jí nese lyžař.
„Vznik škody byl především důsledkem vědomého užití sněhového můstku závisejícího výhradně na úvaze žalobce, který přecenil své lyžařské dovednosti, a mnohem méně významná pro vznik škody byla okolnost, že sněhový můstek nebyl dostatečně označen či ohrazen,“ stojí v rozsudku NS.
Rozhodnutí o míře zodpovědnosti je klíčové pro určení odškodnění. Lyžař původně požadoval 10,7 milionu korun. Klatovský soud žalobu zamítl s vysvětlením, že lyžaři o umělém můstku věděli a mohli se mu vyhnout. Zraněný muž nejspíš přecenil své síly.
Žalobce nese odpovědnost za své jednání, řekl soud
Verdikt změnil Krajský soud v Plzni a rozhodl o tříčtvrtinové zodpovědnosti provozovatele areálu.
Okresní soud v Klatovech případ znovu projedná 19. června, vyplývá z databáze InfoSoud. Částku, kterou uzná za přiměřené odškodnění, by měl snížit o míru spoluodpovědnosti lyžaře.
NS už v minulosti rozhodl, že lyžaři musí přizpůsobit rychlost a způsob jízdy svým schopnostem a zkušenostem, terénním, sněhovým a klimatickým podmínkám, výhledovým poměrům, hustotě provozu, tedy celkové situaci na trati. Musejí jednat tak, aby měli možnost včas a v dostatečné vzdálenosti reagovat třeba i na nenadálou překážku, což současně znamená, že nesmí vjíždět do míst, kam nevidí.
Podobně NS argumentoval také tentokrát. „V této souvislosti je třeba zdůraznit, že především žalobce jako dospělý svéprávný člověk nese odpovědnost za své jednání, včetně rizik, která vědomě podstupuje,“ napsali soudci v rozhodnutí.
