Naposledy skončilo auto v kolejišti u křižovatky ulic Studentská s Plaská ve čtvrtek po devatenácté hodině. Pro hasiče ze stanice Košutka to nebylo žádné překvapení. Velká hasičská auta běžně vyjíždějí k bouračkám doplnit jeřáb, aby auto dostali z kolejí co nejrychleji.
„Auta uvázlá v tramvajových kolejištích jsou poslední dobou obrovským problémem. Je to ve stále stejných místech. Kromě křižovatky v Bolevci ještě celý úsek čtyř křižovatek od sadů Pětatřicátníků až k Centrálnímu autobusovému nádraží. Zatímco v roce 2012 jsme měli tyhle případy za celý rok čtyři, předloni jich bylo devět, loni už jedenáct a jen v posledním týdnu jsme měli dva,“ uvedl v pátek provozní ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Ptáček.
Právě v těchto místech je kolejiště nezakryté, připomíná klasickou železniční trať, a vede po speciálním pásu mezi vícepruhovými silnicemi. Auto uvázlé v takovém kolejišti znamená úplné zastavení tramvajové dopravy. Podle toho, kam s ním řidič po kolejích doskáče a jak je vůz poškozený, vyproštění trvá od 15 minut do tři čtvrtě hodiny.
Ředitel plzeňských hasičů Pavel Musil popsal, že když auto zůstane stát hned na začátku kolejiště, většinou ho dokážou vytáhnout zpět na silnici navijákem.
„V Přemyslově ulici jsme měli případ, kdy se jeden z řidičů pokusil projet po kolejišti v běžném osobním autě až k druhé křižovatce. To není možné, uvázl s poškozeným autem asi po sto metrech. Takové auto většinou i s poškozenou nápravou pak ven dostaneme jen pomocí jeřábu. A to je složité, při práci nás neustále omezují troleje nad kolejemi,“ vysvětluje hasič Pavel Musil.
Vedoucí plzeňských dopravních policistů Karel Machulda uvedl, že nejprve zřejmě výrazněji označí místa před těmito úseky tramvajových kolejišť v Plzni.
„Pro každou lokalitu, která je vyhodnocena jako problematická, budeme hledat individuální řešení. Někde může pomoci vodorovné značení na vozovce, někde svislé. Mělo by tam být něco, co řidiči zdůrazní, že je u vjezdu jen pro tramvaje a řidiči auta tam hrozí nebezpečí,“ dodal Karel Machulda.
Nejhorší je tma, déšť a mlha
Na některých místech v Plzni by se tak nově mohly objevit na asfaltu bílé přerušované čáry, které odbočující auta povedou přes křižovatku. Tohle čeští řidiči znají z řady německých měst.
Podle zjištění dopraváků končí auta v kolejištích hlavně za tmy, při dešti nebo v mlze. Za jejich volanty jsou muži i ženy všech věkových kategorií, místní i mimoplzeňští.
Podle prezidenta Asociace dopravních psychologů Aloise Hudečka je základním problémem šoférů nesoustředěnost.
„Je to otázka pozornosti a soustředěnosti, kromě samotného řízení lidé za volantem řeší ještě spousty dalších věcí. Určitě by pomohly vodící pruhy namalované v křižovatce. Možná by pomohlo i něco reflexního umístěného přímo v kolejišti, co by řidiče varovalo,“ soudí dopravní psycholog Alois Hudeček.
Proč ale šoféři, když vjedou do kolejiště a auto jim začne skákat po pražcích, šlápnou místo brzdy na plyn? „To je právě důsledek určitého psychického šoku. Řidič najednou neví, co udělat, v jaké je situaci,“ vysvětlil Hudeček.
