Po triumfu 32:30 nad Ruskem však musel být spokojený. „Nevím, kdy se nám naposledy na velké akci povedlo zvítězit třikrát za sebou,“ uvedl.
Jak se koučuje mužstvo na vítězné vlně?
Máme tu ještě jeden zápas, ale jsme samozřejmě spokojení, porazili jsme hodně kvalitní mančaft. Nebyl to lehký zápas - nezačali jsme úplně podle představ, hlavně v obraně jsme nepracovali tak, jak bychom chtěli. Byli jsme trošku pohodlnější.
I tak jste získali pětibrankové vedení...
Vepředu jsme měli problémy pouze v koncovce, do šancí jsme se dostávali. Ve druhé půli jsme získali relativně dobrý náskok, vlastními chybami jsme jej bohužel prohospodařili. Udělali jsme si to sami těžší. Dobře, že jsme zvládli závěr, v úterý si to dáme s Běloruskem o Prezidentský pohár.
Nebylo problém namotivovat mužstvo?
Myslím, že kluci chtěli, ale jak jsem řekl - oproti těm předchozím dvěma zápasům tam něco chybělo, nebylo to úplně ono. Ale víra ve vítězství nechyběla. Musíme se vyvarovat jednoduchých chyb ve fázi, kdy máme šanci soupeři odskočit a „zašlapat ho do země“. To nám chybělo.
Byť hrajete jen o Prezidentský pohár, pozitivní nálada zůstává, ne?
To je samozřejmě jedna z věcí, na kterých to musíme stavět. Pokud tam bude, máme i do budoucna velký potenciál posouvat se dál. Tohle je základ, mančaft musí žít. Je to jednodušší, když je na vítězné vlně. Kdy se nám naposledy na nějakém mistrovství podařilo vyhrát tři zápasy za sebou?
Za Rusy nehráli Dibirov a Igropulo, zkušené opory. Vy jste nezvažovali, že dáte někomu oddech?
Můj názor, že ti dva nenastoupili z vnitřních důvodů týmu; trenér asi počítal s tím, že mladší hráči budou mít chuť a budou motivovanější, což myslím předvedli. Ukázali, že jsou všichni velmi kvalitní, s velkou budoucností.
Měli jste čas sledovat na turnaji posledního soupeře z Běloruska?
Viděli jsme je a zpracovávali je. S Danem jsme to trefili - rozhodli jsme se, že uděláme jeden zápas dopředu a jsme rádi, že to už máme hotové.
